Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

NÁPISY NA STĚNÁCH V JESKYNI NA ŠPIČÁKU

 

NOVÉ OBJEVY V JESKYNI NA ŠPIČÁKU

 

      V jeskyni probíhá již V. etapa dlouhodobého vědecko-výzkumného úkolu „Záchranná dokumentace, studie obnovy a rekonstrukce historických nápisů a maleb v Národní přírodní památce Jeskyně Na Špičáku“. Právě Supíkovická jeskyně je známa, nejen mezi odbornou veřejností, největším souborem historických nápisů, které mohou návštěvníci v zpřístupněném podzemí obdivovat. Tisíce těchto epigrafických památek podrobně dokumentují pracovníci  Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě pod vedením specialistů z oboru speleoarcheologie Petra Jenče a Vladimíra Peši ve spolupráci s doc. Hanou Pátkovou z Katedry pomocných věd historických a archivního studia Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Jeskyně objevená středověkými prospektory je v písemných pramenech zmiňována nejpozději ve druhé třetině 15. století.
      Nejstarší letopočtem datovanou památkou je do mramorové stěny Srdcové chodby vyťukávaný turnajový štít, uvnitř se stylizovaným výjevem snad Adama a Evy pod stromem poznání, nad nímž se nacházejí iniciály(?) „HB“ a rok 1519 uvedený latinskou zkratkou slova „léta“. Dalším mimořádně významným poznatkem je posunutí stáří unikátní malby Ukřižování před r. 1583. Právě tzv. Kalvárie byla dřívějšími badateli kladena do pobělohorské doby a dávána do souvislosti s možnými úkryty pronásledovaných nekatolíků. Zajímavé je též rozmístění nápisů „HSZ 1615“ v celém prostoru jeskyně, ve starší literatuře neopodstatněně spojovaných s  průzkumem a mapováním jeskyně v 80. letech 19. století topografem Johannem Ripperem. Též výraznější odstraňování krápníkové výzdoby a rozšiřování chodeb má své počátky s návštěvami prospektorů v raném novověku, eventuelně též na sklonku středověku. Zcela náhodně bylo učiněno několik povrchových nálezů fragmentů nádob a železných hřebů. Jsou datovány do širšího rozpětí 14. – 15. století, dále do pozdního středověku a staršího novověku, a představují první známé archeologické nálezy z této jeskyně. Tyto by měly po zpracování obohatit sbírky nejbližšího územně příslušného krajského muzea.
 
 

Názory návštěvníků

Ivoš Bazal

15.10.17

Dobrý den, Včera jsme s rodinou navštívili Punkevní jeskyně a chtěli bychom poděkovat všem pracovníkům za velmi příjemné chování, obzvláště pak…

Kateřina

30.09.17

Velmi děkujeme za zpřístupnění Javořičských jeskyní, jsou skutečně nádherné. Mladý průvodce Martin Burget svým projevem skvělou atmosféru ještě…