Čeští jeskyňáři pomáhali zhodnotit potenciál unikátního krasového podzemí Gruzie

♧ 2. 12. 2019

Několikaměsíční práce expertního týmu ze Správy jeskyní České republiky (SJČR), který v rámci projektu České rozvojové agentury (ČRA) pomáhal v Gruzii zhodnotit potenciál využití jeskyní na západě země, úspěšně skončila s koncem listopadu 2019. Oblasti Imereti, Samegrelo a Racha jsou významné výskytem povrchových a podzemních krasových jevů. Nedostatek peněz a relevantních odborných znalostí však brání Gruzínům v průzkumu přírodních skvostů. Projekt realizovaný v rámci programu ČRA Vysílání expertů by měl pomoci zpřístupnit tyto oblasti ekoturistikou se zapojením místních obyvatel do poskytování turistických služeb, což by mělo značný přínos pro zvýšení jejich příjmů v chudém regionu.

Spolupráce SJČR s gruzínskými úřady funguje v několika etapách již od roku 2012. V rámci nich byla zpracována řada doporučení k zefektivnění provozu tamních krasových zpřístupněných jeskyní Prometheus a Sataplia s bohatou krápníkovou výzdobou a stopami dinosaurů. V první zmíněné se podařila odstranit poruchovost motorů na lodích s elektrickým pohonem za využití zkušeností z vodní plavby v Punkevních jeskyních v Moravském krasu. Ve vybraných jeskyních byl zaveden kontinuální monitoring mikroklimatu jako důležitý aspekt pro ochranu jeskynních ekosystémů. Jeskyně Satsurblia zase byla upravena pro speleoterapii – léčbu onemocnění dýchacích cest specifickým jeskynním klimatem.

Koncepce rozvoje dalších jeskyní ve třech uvedených krajích vznikla už v roce 2015. Čeští experti stanovili jednotlivé kroky, jejichž prostřednictvím bude možné shromažďovat informace o krasech a jejich využití při ochraně přírodního bohatství Gruzie. Oblast Racha je v severovýchodním cípu západní Gruzie o rozloze 2854 km² s jeskyněmi, propastmi, závrty i podzemním tokem. Z hlediska ochrany území je nejvýznamnější Nakeralský hřbet s desítkou jeskyní. „Nejdelší z nich je jeskyně Racha 2001, objevená místními speleology. Celková délka jeskynního systému je 4073 metrů. Unikátní krápníková výzdoba je i v podobě excentrických výrůstků,“ přibližuje speleolog Petr Zajíček, odborný pracovník SJČR, který oblast zkoumal společně s Karlem Drbalem a Vratislavem Ouhrabkou z Oddělení péče o jeskyně.

Druhou nejdelší je 1,5 kilometru vzdálená jeskyně Muradi. Specifickou výzdobou patří k unikátním lokalitám v Gruzii. Koncem roku 2014 se podařilo objevit další části s mimořádně vzácnými formami krápníkové výplně - zvláštně strukturovanými kulovitými útvary o průměru až 50 centimetrů, zavěšenými na stalaktitech. Jedinečná výzdoba se tvořila v minulosti pod vodou.

Gruzínská strana se chystá turisticky využít jeskyni Arsen Okrojanashvili v oblasti Samegrelo, s celkovou délkou 1600 metrů. Vodní tok tam vytváří řadu podzemních jezer. Jeskyně je obtížně průchodná a nyní je nutno využívat gumový člun. Vody opouštějí jeskyni vchodovou částí a vytvářejí kaskádovitý vodopád o výšce 234 metrů. Při přívalových deštích nebo v době tání sněhu na planině se prudce zvyšuje hladina vod v jeskyni. Aby mohla být jeskyně v provozu, je nezbytně nutná absolutní bezpečnost návštěvníků, z toho důvodu byla česká strana požádána o spolupráci. Prvním krokem k zajištění bezpečných podmínek uvnitř jeskyně je potřeba provést hydrologický monitoring k orientačnímu zjištění maximální a minimální úrovně průtoku vody. V roce 2019 byly v ČR zakoupeny a následně v jeskyni instalovány tři sady hladinoměrů. Pracovníci gruzínské Agency of Protected Areas byli seznámeni s obsluhou, snímáním dat a vyhodnocováním.

Pro turistické využití je v oblasti nutné vybudovat infrastrukturu, přístupové cesty, chodníky či odpočinková místa, aby se návštěvníci nepohybovali nekontrolovatelně a nepoškozovali přírodu. Vstup do jeskyní by pro turisty byl umožněn pouze za doprovodu odpovědných průvodců a v závislosti na počasí, aby nebylo ohroženo jejich zdraví a život.