Návštěvníci s průvodcem sestupují do podzemí přímo z terasy provozní budovy. Hned první schodiště se 70 schody je fyzicky nejnáročnější, další schodiště na návštěvní trase už jsou jen několikastupňová a až na dvě výjimky všechna vedou rovněž směrem dolů. Přes horní lávku mimoúrovňového křížení na Křižovatce vede trasa k prvnímu zastavení v Zasedací síni, kde nápadný skalní blok připomíná řečnický pult. Tyto partie jeskyní jsou již názornou ukázkou hydrotermálního krasu.

          V části zvané U Antoníčka průvodce vysvětlí vznik unikátních raftových stalagmitů. Koblihová síň s pamětní deskou objevitele Josefa Chromého je pojmenována podle zlatavých útvarů na stěnách, podobných pocukrovaným koblihám.

          Schodištěm dojdeme do velké prostory s visutou lávkou – Gallašova dómu. Při vstupu lze nahlédnout do propasťovité Prokopovy kaple. Tu, stejně jako nejnižší části Gallašova dómu, zaplavuje neviditelné „plynové jezero“ oxidu uhličitého. Následuje křižovatka chodeb U Vodopádu, kde stěny zdobí klasická krápníková výzdoba. Trasa pokračuje do Křtitelnice, zde je na přemístěných raftových stalagmitech demonstrována dřívější představa o jejich vzniku, podle níž se nazývaly „gejzírové“.

          Chodba ústí do největší prostory jeskyní – Jurikova dómu, kam sestoupili poprvé v roce 1913 objevitelé z povrchu 42 m hlubokým komínem. Dóm se svažuje do nejnižší partie zvané Tunel zaplavené oxidem uhličitým. Jeho koncentraci demonstruje průvodce pomocí „školního“ pokusu se zapálenou svíčkou. Ve stropě dómu vystupuje skalní kulisa Opona, hustě pokrytá bílými jehličkami a keříčky minerálu aragonitu.

          Okolo jeskyně U Krokodýla a skupiny raftových stalagmitů Turecký hřbitov vstoupíme do 80 metrové spojovací štoly vyražené v letech 2002-2005. Prochází několika nově objevenými jeskyňkami s výraznou modelací stropů a geologicky pozoruhodnými sedimentárními výplněmi.

Štola končí na dolním mostě mimoúrovňového křížení, odkud klesá schodiště do Veselé jeskyně. Poslední zpřístupněnou prostorou je Mramorová síň, kde se v letní sezóně pravidelně konají výstavy současného výtvarného umění a příležitostně také komorní koncerty. Ryska na tabulce před východovou štolou dokládá výšku hladiny Bečvy, která zaplavila jeskyně při katastrofálních povodních v roce 1997. Návštěvní trasa končí na nábřeží Bečvy vedle Kropáčova pramene kyselky, tj. asi 100 m od centrálního prostoru lázeňské kolonády.

• Pro školy

Barbora Šimečková, 29. 3. 2018