Zpřístupněné jeskyně v ČR od 18. prosince 2020 do odvolání pro veřejnost UZAVŘENY; prodej eVstupenek je pozastaven. více informací
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Sloupsko-šošůvské jeskyně

Charakteristika / Vývoj jeskyní

Vznik a vývoj Sloupsko–šošůvských jeskyní

V Moravském krasu je evidováno přes 1100 jeskyní a propastí. Vznikaly postupnou erozní a korozní činností povrchových a atmosférických vod ve vápencích.

Sloupsko–šošůvské jeskyně představují jednu z nejvýznamnějších ponorových částí hydrografického systému Punkvy. Spolu s dalšími ponorovými jeskyněmi v oblasti Holštejna, vývěrovou Punkevní jeskyní a nejrozsáhlejší průtokovou částí – Amatérskou jeskyní - je podzemní systém Punkvy s délkou přes 30 km nejdelší v České republice. Sloupsko–šošůvské jeskyně měly několik vývojových fází. V počátku se Sloupský potok propadal v dnes již neexistujích ponorech a vytvářel průtokový systém odvodňovaný směrem do Pustého žlebu. Z tohoto systému zbyly pouze relikty v podobě jeskyně Kůlny či skalního útvaru Hřebenáč. Postupně se pak ponory posunovaly směrem po proudu a vytvářela se horní patra Sloupsko–šošůvských jeskyní. V dnešní době se Sloupský potok propadá v okolí Hřebenáče systémem mnoha ponorů do hloubky přes 80 metrů, kde protéká nejmladším spodním patrem. Dosud zcela neprozkoumanými zatopenými chodbami se vody Sloupského potoka dostávají do Sloupské větve Amatérské jeskyně, aby po několika kilometrech, na podzemním soutoku s Bílou vodou, vytvořily říčku Punkvu. Díky členitosti a značné velikosti dvoupatrového systému Sloupsko–šošůvských jeskyní vznikly řícením mezi jednotlivými patry mohutné propasti: Stupňovitá, Kolmá, Nagelova a Černá.

Názory návštěvníků zpřístupněných jeskyní

Ema

28.12.20

Během naší dovolené jsme navštívili i Kateřinskou jeskyni (10. 8. 2020 v 9 hod.). Moc se nám prohlídka líbil a užili jsme si to. Náš zážitek velmi…

Marian H.

04.10.20

Dobrý den, dnes 4. 10. 2020 jsem navštivil jeskyně Na Pomezí. Náš zážitek byl však poloviční, protože v části trasy nefungovaly světla. Výpadek se…