Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Sloupsko-šošůvské jeskyně

Charakteristika / Přírodní poměry

Geologický vývoj oblasti

Moravský kras budují vápence - organnogenní mořské usazeniny z období středního až svrchního devonu. Podle vývojových etap tvoří souvrství josefovských, lažáneckých, vilémovických a křtinských vápenců, jejichž celková mocnost je odhadována na 500–1000 metrů. Na západě nasedají na hlubinné vyvřeliny - granodiority brněnského masivu, na východě jsou překryty kulmskými drobami a břidlicemi karbonského stáří.

z-svicen-v.jpg

Po ústupu prvohorního moře a mohutném variském vrásnění, které zasáhlo celý Český masív, začaly vápence podléhat intenzivnímu krasovění. To bylo v průběhu druhohor a třetihor opět přerušováno krátkodobými mořskými záplavami. Byly odrazem některých fází mohutného alpinského vrásnění.

Druhohorní moře zanechalo své karbonátové sedimenty se zkamenělinami amonitů, belemnitů a dalších mořských živočichů například v okolí Olomučan. Z období spodní křídy se dochovaly pestré vrstvy kaolinických písků a jílů, vyplňující hluboké krasové kapsy (tzv geologické varhany) v okolí městečka Rudice. Je to pozůstatek kontinentální sedimentace, kdy zde vládlo tropické klima. Vývoj Moravského krasu ovlivnila mořská bádenská záplava ve třetihorách. Hluboké krasové kaňony s nejstaršími jeskynními systémy tehdy zaplnily vrstvy mladých jílových sedimentů, což vyvolalo zásadní změny v hydrografickém vývoji Moravského krasu. Od poloviny třetihor už Moravský kras dostává postupně dnešní podobu.

Krápníková výzdoba

vzniká zpětnou krystalizací rozpuštěného vápence ve skapové vodě, která se do jeskyní dostává z povrchu postupným průsakem. Ve Sloupsko–šošůvských jeskyních se setkáváme s rozmanitou krápníkovou výplní. Kromě hojných stalaktitů, stalagmitů, krápníkových vodopádů a sintrových kůr, tu najdeme například tzv. nickamínkový povlak. Vznik této zvláštní kašovité sintrové formy, která roste za podpory mikroorganismů, není zcela objasněn. V minulých staletích jej místní občané ve Sloupské jeskyni seškrabávali, neboť předpokládali jeho léčivé účinky. Zajímavostí Šosůvských jeskyní jsou sférolitické krápníky nazývané vosí báně. Narůstají ve vrstvičkách na nerovnostech na skalních stěnách. Šosůvská část spolu s Eliščinou jeskyní patří mezi prostory s nejkrásnější a nejzachovalejší krápníkovou výzdobou. Symbolem Sloupsko-šošůvských jeskyní je tzv. „Svícen“ - stalagmitový útvar, jehož hrudkovitá spodní část vznikala pod vodou a horní hladká mrkvovitá část rostla na vodou.

Názory návštěvníků zpřístupněných jeskyní

Jana

16.05.19

Navštívili jsme Javoříčské jeskyně a mohu jen a jen doporučit. Vhodné i pro rodiny s dětmi. Bez problémů jsme zvládli dlouhou trasu. Paní průvodkyně…

Jana

01.05.19

Dnes jsme navštívili jeskyně Výpustek a musím tedy přiznat, že jsme naprosto nadšení. Tyto jeskyně jsou úplně jiné, než na ty, na které jsme zvyklí.…