Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky | www.nature.cz |
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) | www.cenia.cz |
Česká geologická služba | www.geology.cz |
Česká inspekce životního prostředí | www.cizp.cz |
Český hydrometeorologický ústav | portal.chmi.cz |
Správa jeskyní České republiky | www.jeskynecr.cz |
Správa Krkonošského národního parku | www.krnap.cz |
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava | www.npsumava.cz |
Správa Národního parku České Švýcarsko | www.npcs.cz |
Správa Národního parku Podyjí | www.nppodyji.cz |
Státní fond životního prostředí České republiky | www.sfzp.cz |
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka | www.vuv.cz |
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. | www.vukoz.cz |
02.04.2023
9:00 - 15:00
vstupy v 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15
Vedoucí: Miluše Hasoňová
679 13 Sloup v Moravském Krasu
+420 516 435 335, +420 730 575 973,
sloupskososuvske@caves.cz
facebook.com/ssjeskyne
49°24′40.100″N; 16°44′17.300″E
Prohlídka je s průvodcem. Vstupním portálem a chodbou návštěvníci přicházejí do jeskyně Nicové, která byla známa odnepaměti. Byla pojmenována podle nickamínkové výzdoby na stěnách. V Nicové jeskyni jsou vystaveny bronzové plakety s podobiznami významných krasových badatelů Dr. Jindřicha Wankela a jeho vnuka prof. Karla Absolona.
Úzkou chodbou pokračuje prohlídková trasa do Eliščiny jeskyně. Roku 1879 ji při hledání kostí v Nicové jeskyni a za dramatických okolností objevil sloupský občan Václav Sedlák. Při kopání v sedimentu se pod ním najednou propadlo dno a on doslova propadl do nové prostory. Naštěstí bez vážnějších následků. Eliščina jeskyně s překrásnou krápníkovou, sintrovou a nickamínkovou výzdobou, má vynikající akustiku. Proto se tu příležitostně konají pěvecké a hudební koncerty.
Prokopanou chodbou vede cesta podzemím do nejrozsáhlejší části Sloupsko–šošůvských jeskyní, do Starých skal. Očazené stěny od loučí jsou dokladem dávných výprav do jeskyně. Staré skály začínají mohutnou Gotickou chodbou. V místě „U řezaného kamene“ nechal hrabě Karel Salm uříznout dvě desky pro stoly do rájeckého zámku. Zvětšující se Gotická chodba končí 65 metrů hlubokou Stupňovitou propastí. Návštěvníci minou prostory využívané pro ozdravné pobyty tzv. speleoterapii. Novinkou posledních let je přemostění Stupňovité propasti, kde se návštěvníkům otevřel zcela netradiční pohled. Prohlídková trasa vede kolem Kolmé propasti do prostor objevených prof. Karlem Absolonem v roce 1900. Klenotem těchto partií a celých Sloupsko–šošůvských jeskyní je Nagelova propast. Objevil ji ze spodních pater již roku 1748 matematik J. A. Nagel. V současné době je zpřístupněna dvěma můstky. Od stropu na hladinu Sloupského potoka ve spodních patrech je hluboká přibližně 90 metrů, ale její půdorysné rozměry ji řadí mezi nejmohutnější podzemní propasti v České republice. Od Nagelovy propasti vede trasa k Trámové chodbě. Je pojmenována podle prastarých trámů, které jsou v chodbě vodorovně zakotveny. Jejich původ není přesně znám. Pravděpodobně to byly nosníky pro lešení, která sloužila buď jako plošiny pro ukrývající se lidi za třicetileté války, nebo pro těžbu krápníků. Trámová chodba přechází v 260 metrů dlouhou Stříbrnou chodbu. V dřívějších dobách ji lidé takto nazvali podle třpytících se krystalků sintrové výzdoby, která zde hojně pokrývá stěny. Dnes jsou sintry zašedlé sazemi z loučí. V půli Stříbrné chodby končí krátký prohlídkový okruh. Návštěvníci opouštějí podzemí jeskyní Kůlnou. Dlouhý okruh pokračuje Stříbrnou chodbou. Staré nápisy na stěnách (mj. i podpis matematika J. A. Nagela z roku 1748) svědčí , kam až byly jeskyně volně přístupné. Ze Stříbrné chodby byla prokopána spojka do Šosůvských jeskyní postupně objevovaných v letech 1899–1915. Prostory Šošůvských jeskyní nejsou tak rozměrné jako Sloupské, mají však bohatou a zachovalou krápníkovou výzdobu. Prohlídka vede přes Brouškovou pohádkovou síň, Riegrovu síň a Černou propast, která opět ústí k hladině Sloupského potoka v hloubce 70 metrů. Proraženou štolou se návštěvníci dostávají zpět do Stříbrné chodby a jeskyní Kůlnou vycházejí ven.
Prohlídka je s průvodcem. Vstupním portálem a chodbou návštěvníci přicházejí do jeskyně Nicové, která byla známa odnepaměti. Byla pojmenována podle nickamínkové výzdoby na stěnách. V Nicové jeskyni jsou vystaveny bronzové plakety s podobiznami významných krasových badatelů Dr. Jindřicha Wankela a jeho vnuka prof. Karla Absolona.
Úzkou chodbou pokračuje prohlídková trasa do Eliščiny jeskyně. Roku 1879 ji při hledání kostí v Nicové jeskyni a za dramatických okolností objevil sloupský občan Václav Sedlák. Při kopání v sedimentu se pod ním najednou propadlo dno a on doslova propadl do nové prostory. Naštěstí bez vážnějších následků. Eliščina jeskyně s překrásnou krápníkovou, sintrovou a nickamínkovou výzdobou, má vynikající akustiku. Proto se tu příležitostně konají pěvecké a hudební koncerty.
Prokopanou chodbou vede cesta podzemím do nejrozsáhlejší části Sloupsko – šošůvských jeskyní – Starých skal. Očazené stěny od loučí jsou dokladem dávných výprav do jeskyně. Staré skály začínají mohutnou Gotickou chodbou. V místě „U řezaného kamene“ nechal hrabě Karel Salm uříznout dvě desky pro stoly do rájeckého zámku. Zvětšující se Gotická chodba končí 65 metrů hlubokou Stupňovitou propastí. Návštěvníci minou prostory využívané pro ozdravné pobyty tzv. speleoterapii. Novinkou posledních let je přemostění Stupňovité propasti, kde se návštěvníkům otevřel zcela netradiční pohled. Prohlídková trasa vede kolem Kolmé propasti do prostor objevených prof. Karlem Absolonem v roce 1900. Klenotem těchto partií a celých Sloupsko – šošůvských jeskyní je Nagelova propast. Objevil ji ze spodních pater již roku 1748 matematik J. A. Nagel. V současné době je zpřístupněna dvěma můstky. Od stropu na hladinu Sloupského potoka ve spodních patrech je hluboká přibližně 90 metrů, ale její půdorysné rozměry ji řadí mezi nejmohutnější podzemní propasti v České republice. Od Nagelovy propasti vede trasa k Trámové chodbě. Je pojmenována podle prastarých trámů, které jsou v chodbě vodorovně zakotveny. Jejich původ není přesně znám. Pravděpodobně to byly nosníky pro lešení, která sloužila buď jako plošiny pro ukrývající se lidi za třicetileté války, nebo pro těžbu krápníků. Trámová chodba přechází v 260 metrů dlouhou Stříbrnou chodbu. V dřívějších dobách ji lidé takto nazvali podle třpytících se krystalků sintrové výzdoby, která zde hojně pokrývá stěny. Dnes jsou sintry zašedlé sazemi z loučí. V půli Stříbrné chodby končí krátký prohlídkový okruh. Návštěvníci opouštějí podzemí jeskyní Kůlnou.
Prohlídka je s průvodcem. Vstupním portálem a chodbou návštěvníci přicházejí do jeskyně Nicové, která byla známa odnepaměti. Byla pojmenována podle nickamínkové výzdoby na stěnách. V Nicové jeskyni jsou vystaveny bronzové plakety s podobiznami významných krasových badatelů Dr. Jindřicha Wankela a jeho vnuka prof. Karla Absolona.
Úzkou chodbou pokračuje prohlídková trasa do Eliščiny jeskyně. Roku 1879 ji při hledání kostí v Nicové jeskyni a za dramatických okolností objevil sloupský občan Václav Sedlák. Při kopání v sedimentu se pod ním najednou propadlo dno a on doslova propadl do nové prostory. Naštěstí bez vážnějších následků. Eliščina jeskyně s překrásnou krápníkovou, sintrovou a nickamínkovou výzdobou, má vynikající akustiku. Proto se tu příležitostně konají pěvecké a hudební koncerty.
Prokopanou chodbou vede cesta podzemím do nejrozsáhlejší části Sloupsko – šošůvských jeskyní – Starých skal. Očazené stěny od loučí jsou dokladem dávných výprav do jeskyně. Staré skály začínají mohutnou Gotickou chodbou. V místě „U řezaného kamene“ nechal hrabě Karel Salm uříznout dvě desky pro stoly do rájeckého zámku. Zvětšující se Gotická chodba končí 65 metrů hlubokou Stupňovitou propastí. Návštěvníci minou prostory využívané pro ozdravné pobyty tzv. speleoterapii. Novinkou posledních let je přemostění Stupňovité propasti, kde se návštěvníkům otevřel zcela netradiční pohled. Prohlídková trasa vede kolem Kolmé propasti do prostor objevených prof. Karlem Absolonem v roce 1900. Klenotem těchto partií a celých Sloupsko – šošůvských jeskyní je Nagelova propast. Objevil ji ze spodních pater již roku 1748 matematik J. A. Nagel. V současné době je zpřístupněna dvěma můstky. Od stropu na hladinu Sloupského potoka ve spodních patrech je hluboká přibližně 90 metrů, ale její půdorysné rozměry ji řadí mezi nejmohutnější podzemní propasti v České republice. Od Nagelovy propasti vede trasa k Trámové chodbě. Je pojmenována podle prastarých trámů, které jsou v chodbě vodorovně zakotveny. Jejich původ není přesně znám. Pravděpodobně to byly nosníky pro lešení, která sloužila buď jako plošiny pro ukrývající se lidi za třicetileté války, nebo pro těžbu krápníků. Trámová chodba přechází v 260 metrů dlouhou Stříbrnou chodbu. V dřívějších dobách ji lidé takto nazvali podle třpytících se krystalků sintrové výzdoby, která zde hojně pokrývá stěny. Dnes jsou sintry zašedlé sazemi z loučí. V půli Stříbrné chodby končí krátký prohlídkový okruh. Návštěvníci opouštějí podzemí jeskyní Kůlnou.
Trasa zážitkového okruhu navazuje na zpřístupněné části Sloupsko-šošůvských jeskyní. Sestupuje se ústím Stupňovité propasti nejprve po upravené trase a dále po schodech k části bývalého Absolonova Macošského žebře. Trasa pak vede řečištěm Sloupského potoka na dno Nagelovy propasti, v místech zvaném U písků. Po přejití Nagelova jezírka lze nahlédnout do přítokových sifonů. Návrat je s odbočkou k Wankelovu jezírku a výstup opět Stupňovitou propastí.
Návštěvníky čeká sestup a výstup po 12 metrů dlouhém žebříku. V některých úsecích je pohyb možný jen po čtyřech, místy se i plazí. V průběhu celé prohlídky je nutno dbát zvýšené opatrnosti a poslouchat pokyny vedoucího výpravy.
Návštěvníkům je zapůjčena přilba s výkonnou svítilnou.
Doporučujeme zajistit si pevnou obuv s protiskluzovou podrážkou, vhodné jsou holínky, dále ochranné rukavice, šátek nebo tenká čepice pod přilbu.
V pokladně je možné zakoupit jednorázový overal (za 140,- Kč).
David
12.02.23
Nejkrásnější prohlídka se skvělým průvodcem a ty nejkrásnější jeskyně co jsme zatím navštívily.
Lukáš Kozmer
05.02.23
Dobrý den, dne 4.2. jsme s kolegou navštívili Sloupsko-šošůvské jeskyně. Velice hezká záležitost a při baterkách obzvláště. Paní průvodkyně byla…