Zpřístupněné jeskyně jsou od 12. října 2020 do odvolání pro veřejnost UZAVŘENY a prodej eVstupenek pozastaven. více informací
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Punkevní jeskyně

Charakteristika / Přírodní poměry

GEOLOGICKÝ VÝVOJ OBLASTI

Moravský kras budují vápence - organnogenní mořské usazeniny z období středního až svrchního devonu. Podle vývojových etap tvoří souvrství josefovských, lažáneckých, vilémovických a křtinských vápenců, jejichž celková mocnost je odhadována na 500-1000 metrů. Na západě nasedají na hlubinné vyvřeliny - granodiority brněnského masivu - na východě jsou překryty kulmskými drobami a břidlicemi karbonského stáří.

Po ústupu prvohorního moře a mohutném variském vrásnění, které zasáhlo celý Český masív, začaly vápence podléhat intenzivnímu krasovění. To bylo v průběhu druhohor a třetihor opět přerušováno krátkodobými mořskými záplavami. Byly odrazem některých fází mohutného alpinského vrásnění.

Druhohorní moře zanechalo své karbonátové sedimenty se zkamenělinami amonitů, belemnitů a dalších mořských živočichů například v okolí Olomučan. Z období spodní křídy se dochovaly pestré vrstvy kaolinických písků a jílů, vyplňující hluboké krasové kapsy (tzv geologické varhany) v okolí městečka Rudice. Je to pozůstatek kontinentální sedimentace, kdy zde vládlo tropické klima. Vývoj Moravského krasu ovlivnila mořská bádenská záplava ve třetihorách. Hluboké krasové kaňony s nejstaršími jeskynními systémy tehdy zaplnily vrstvy mladých jílových sedimentů, což vyvolalo zásadní změny v hydrografickém vývoji Moravského krasu. Od poloviny třetihor už Moravský kras dostává postupně dnešní podobu.

KRÁPNÍKOVÁ VÝZDOBA (a minerální výplně)

Punkevní jeskyně mají bohatou a rozmanitou krápníkovou výzdobu, přestože byly, zvláště v období prvních zpřístupňovacích prací, do určité míry poškozeny. Vysrážela se z nasycených krasových vod, prosakujících nadložními vápenci. Pro Punkevní jeskyně jsou typické mohutné stalagmity a stalagnáty, mrkvovité hůlkové stalaktity, záclony a další sintrové útvary. Pozoruhodný je útvar nazývaný Převrácený deštník v Předním dómu. Sintrová deska, trčící dnes na stalagnátu, vznikla na šikmé vrstvě hlíny, která byla později odplavena. Unikátní tvary má také stalagnát, kombinovaný s rozměrnými sintrovými kůrami a záclonami, zvaný Anděl. Velmi bohatou krápníkovou výzdobu má Masarykův dóm i jeho veřejnosti nepřístupné pokračování - Skleněné dómy. Charakteristická jsou tu dlouhá tenká brčka a také excentrické krápníky, odborně zvané heliktity.

.

Foto: Kamila a Jiří Šírovi

Názory návštěvníků zpřístupněných jeskyní

Marian H.

04.10.20

Dobrý den, dnes 4. 10. 2020 jsem navštivil jeskyně Na Pomezí. Náš zážitek byl však poloviční, protože v části trasy nefungovaly světla. Výpadek se…

Michaela

30.09.20

V Javoříčských jeskyních jsme byli 12.9. na první ranní prohlídce. Ráda bych poděkovala panu průvodci, který byl ochoten přizpůsobit podobu prohlídky…