Zpřístupněné jeskyně budou od čtvrtka 3. prosince otevřeny dle běžné otevírací doby - s omezením počtu lidí ve skupině více informací
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Punkevní jeskyně

Okolí

Jeskyně se nacházejí na území Moravského krasu, kde můžete navštívit celkem 5 veřejnosti zpřístupněných jeskyní – Sloupsko-šošůvské jeskyně, jeskyni Balcarku, Punkevní jeskyně, Kateřinskou jeskyni a jeskyni Výpustek.

Plánovat výlety po jejich okolí můžete i za pomoci webové verze Atlasu pro terénní výuku a outdoorové aktivity MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ autorů Ivana Baláka, Eduarda Hofmanna a kol.

Vybraná místa v blízkém okolí Punkevních jeskyní jsou popsána níže.

Propast Macocha

Propast Macocha je velmi navštěvovaným místem severní části Moravského krasu. Je součástí velmi složitého krasového systému, jehož zlomek představují Punkevní jeskyně. Propast s širokým otevřeným jícnem, jímž proniká až ke dnu denní světlo, patří k nejmohutnějším propastem tohoto typu ve střední Evropě. Její ústí se rozevírá do rozměrů 174 × 76 m. Hloubka je 138,7 m po hladinu Spodního jezírka. Ze sifonu Horního jezírka sem přitéká říčka Punkva. Po několika desítkách metrů se opět noří pod skálu ve Spodním jezírku.

Macocha je významná i z hlediska živé přírody výskytem ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů. Mezi nimi dominuje rostlina kruhatka Matthiolova (Cortusa matthiolii), která se nikde jinde v České republice nevyskytuje.

Propast Macocha

Skalní Mlýn

Osada Skalní Mlýn v místě spojení Suchého a Pustého žlebu je hlavním východiskem k návštěvě obou krasových kaňonů, jeskyní Punkevních a Kateřinské a propasti Macocha. Na místě původního mlýnského stavení je dnes restaurace a hotel Skalní mlýn s informačním střediskem a předprodejem vstupenek do jeskyní i jízdenek organizované dopravy. Motorizovaným návštěvníkům slouží 3 parkoviště. Zajímavým architektonickým objektem je lovecká chata knížecí rodiny Salm-Reifferscheidt Salmovka, postavená ve 2. polovině 19. století ve švýcarském slohu. Na konci osady směrem ke Kateřinské jeskyni stojí Dům přírody Moravského krasu, kde vám v návštěvnickém centru doporučí, jaká zajímavá známá i utajená místa Moravského krasu navštívit, poradí s plánováním pobytu i jednotlivých výletů. Prostřednictvím interaktivní expozice se můžete netradiční formou seznámit s fenomény a příběhy zdejší krasové krajiny.

Blansek

Zřícenina původního blanenského hradu se vypíná na skalním ostrohu v pravé stráni Pustého žlebu přímo naproti Punkevním jeskyním. Hrad byl s největší pravděpodobností založen ve 2. polovině 13. století olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburgu. Ke zpustnutí hradu došlo buď v důsledku tradovaného dobytí husitským vojskem v roce 1431, jež ovšem není doloženo, nebo krátce poté. V každém případě hrad vyhořel a v roce 1461 se už uvádí jako pustý. V lidovém vyprávění se řada pověstí o tajných chodbách a zakopaných pokladech.

Hrad Blansek

Blansko

První zmínka se datuje k roku 1141. V r. 1905 bylo Blansko povýšeno na město. Historie města je spjata především s tradicí železářství a výrobou umělecké litiny. Dominantou města je renesanční zámek, který je dnes sídlem městského muzea. Na Starém Blansku, nad řekou Svitavou, naleznete původně románský kostel sv. Martina. Do Blanska byl v r. 1936 také převezen dřevěný kostelík z Nižního Seliště na Podkarpatské Rusi. Představuje jednu z unikátních památek karpatského stavitelství. Další dominantou města je správní budova bývalé továrny K. & R. Ježek, postavená r. 1911 podle vzoru zámku Miramare v terstském zálivu. Zajímavou technickou památkou je zachovalá železářská huť Klamovka z 19. století.

Zámek Blansko byl přestavěn z tvrze Žalkovskými z Žalkovic na konci 16. století; v letech 1643-1645 poškozen a opraven až koncem 17. století, v roce 1766 zámek získali majitelé sousedního Rájce Salmové, kterým patřil až do roku 1945. Ti upravili zámek na letní sídlo. V hospodářských budovách u zámku bydlel v 19. století salmovský lékař a 1. průzkumník Moravského krasu MUDr. J. Wankel, u něhož několikrát pobýval malíř Josef Mánes.

Město Blansko

Zámek Blansko - muzeum Blanenska

Nový hrad u Blanska

Zřícenina hradu vybudovaného pravděpodobně ve 14. století. Hrad se nachází v lesích nad řekou Svitavou. V kopci pod hradem byl vybudován železniční tunel, kvůli kterému byla roku 1848 snesena část vysoké věže (z důvodu obavy z vibrací způsobených projíždějícími vlaky).

Nový hrad u Blanska

Rájec-Jestřebí

První zmínka o Rájci je z roku 1141, kdy podobně jako blízké Blansko byl lenním statkem olomouckého biskupství. Existence šlechtického sídla v Rájci je doložena rokem 1236, kdy se podle něj píše rod pánů z Rájce. Ve 14. a 15. století se mluví o dvou tvrzích, po husitských válkách však byly obě pobořeny. Jednu z nich obnovil roku 1464 rod Drnovských z Drnovic a v roce 1570 ji přebudoval na renesanční zámek s hospodářským předhradím, které se v jádře zachovalo dodnes. Druhá stávala 1 km severně od vsi v poloze Hradisko. Po třicetileté válce vlastnila panství Johanka z Drnovic a po ní přešlo na rod jejího manžela - Roggendorfy. Ti jej roku 1763 prodali hraběti Salmovi Reiffersscheidtovi. V tomto roce zámek vyhořel a materiál z něj použili Salmové na novostavbu v sousedství.

Antonín Karel Salm přikročil v roce 1763 k novostavbě honosného sídla podle tehdejšího francouzského vkusu. Autorem plánu rájeckého zámku je pravděpodobně Isidor M. A. Canevale. Rájecký zámek, nejhonosnější objekt raného klasicismu na Moravě, stojí na návrší nad městem. Obdélný prostor nádvoří je na obou bočních stranách uzavřen přízemními budovami. V přízemí zámku jsou reprezentační místnosti. Vstupní halu zdobí kovové plastiky Venuše a Apollóna. Část přízemí zaujímá zámecká knihovna, jejíž největší rozmach nastal za Františka Huga Salma, který systematicky sbíral literaturu z oboru přírodních věd, hutnictví, metalurgie a architektury apod. V prvním patře byla po roce 1955 instalována zámecká obrazárna, soubor asi 200 obrazů, dosud rozptýlených po reprezentačních a obytných prostorách zámku. Zvláštností je soubor rytých křišťálových nádob ze 17. a 18. století. Objekty rájeckého zámku doplňuje rozsáhlý park anglického typu.

Zámek Rájec nad Svitavou

Boskovice

Město vzniklo pod hradem stejného jména kolem poloviny 13. století. Náleželo pánům z Boskovic, koncem 14. století přešlo panství do rukou pánů z Kunštátu. Posledním majitelem zámku a většiny rodinného majetku je rodina Mensdorf-Pouilly. Boskovice byly od svého vzniku hospodářským a kulturním centrem široké oblasti Malé Hané, Drahanské vrchoviny a podhůří Českomoravské vrchoviny. Bývalé židovské ghetto dodnes patří mezi nejzachovalejší u nás. Je zařazeno do městské památkové zóny, která představuje zachovaný stavební celek s dochovanou vstupní branou z roku 1753, synagogou, židovskými lázněmi a židovským hřbitovem. Dominantu náměstí tvoří farní kostel sv. Jakuba Staršího.

Boskovický hrad je poprvé připomínán v roce 1312. Je spojený se starobylým moravským rodem pánů z Boskovic. Původní hrad byl koncem 14. století zničen vojsky a obnoven až po roce 1398. Od roku 1458 byl hrad opět v rukou Boskoviců. Šimon Eder koupil Boskovice roku 1547, a po něm Morkovští ze Zástřizel. Dokončili opevnění a renesanční bránu s přilehlými budovami. Ditrichštejnům, kteří se sem přiženili, přestal gotickorenesanční hrad vyhovovat a počátkem 30. let 18. století vystavěli v bezprostřední blízkosti města barokní zámek. Vysoká obvodová zeď, zpevněná mocnými opěráky a opatřená arkýři, uzavírá stísněný vnitřní dvůr tvaru protáhlého mnohoúhelníku. Palácová část přiléhá přibližně k jižnímu úseku pláště.

Z dalších historických památek stojí za zmínku boskovický zámek, rozkládající se na úpatí kopce pod hradní zříceninou. Patří k nejvýznamnějším empirovým stavbám na Moravě. Zámek byl přestavěn z bývalého dominikánského kláštera. V interiéru je instalována expozice bydlení šlechty počátkem 19. století. Ze vstupní sloupové síně stoupá trojramenné schodiště do reprezentačních místností 1. patra, jejichž ústředním prostorem je hlavní taneční a hudební sál, zdobený iluzívní malbou.

Město Boskovice

Hrad Boskovice

Zámek Boskovice

Lysice

Barokní zámek, postavený na renezanční vodní tvrzi, upravované ještě počátkem 19. století, vyniká bohatě zařízenými interiéry. Ty představují návštěvníkům životní prostředí a styl přední moravské hraběcí rodiny Dubských z Třebomyslic. Bohaté sbírky, pořízené hlavně v 19. století obsahují především nábytek, sklo, porcelán, obrazy, dále pak vzácnou sbírku zbraní, dvě knihovny, předměty dovezené z Orientu a pozoruhodnou sbírku historických střeleckých terčů. Od června do září je také možnost navštívit ojedinělou zámeckou zahradu s promenádní kolonádou a dále pak interiér zahradního kasina. Součásti prohlídky zahrady je také návštěva oranžerie a zámeckého zahradnictví z 2. poloviny 19. století.

Zámek Lysice

Názory návštěvníků zpřístupněných jeskyní

Marian H.

04.10.20

Dobrý den, dnes 4. 10. 2020 jsem navštivil jeskyně Na Pomezí. Náš zážitek byl však poloviční, protože v části trasy nefungovaly světla. Výpadek se…

Michaela

30.09.20

V Javoříčských jeskyních jsme byli 12.9. na první ranní prohlídce. Ráda bych poděkovala panu průvodci, který byl ochoten přizpůsobit podobu prohlídky…