Roušky také v jeskyních! více informací
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Mladečské jeskyně

Okolí

Naučná stezka Třesín

6 kilometrů dlouhý okruh lesními cestami přes vrch Třesín (po červené a modré turistické značce) začíná a končí v Mladči. Během příjemné procházky na devíti zastaveních seznámí návštěvníka s živou i neživou přírodou této části chráněné krajinné oblasti, s jejím krasovým terénem se škrapy, závrty a propady, s puklinovými jeskyněmi a komíny, s geologickými varhanami na lokalitě Brodka, Řimickými vyvěračkami v údolí Moravy a vedle Mladečských jeskyní jej zavede i do romantické jeskyně Podkovy. Při krajinářských úpravách v 19. století tu vybudovali Lichtenštejnové i několik romantických staveb, Rytířskou síň, Obelisk, Chrám přátelství a upravili i skalní útvar Čertův most.

Naučná stezka Třesín

Obec Mladeč

První historická zmínka o obci, jenž je malebně položena na úpatí vápencového Třesína, je již v roce 1350. Většinu jejího katastru tvoří lužní lesy a lesy na tzv. Doubravě, v okolí Nových Zámků (viz foto). Ještě v polovině 14. století patřila ves vladyckým rodům, později pak úsovskému a poté k bouzovskému hradu. V polovině 15. století připadla Mladeč pánům z Vlašině, kteří ji připojili ke svému úsovskému panství, v němž setrvala až do zrušení poddanství. Správu obce vykonával původně fojt (rychtář) spolu s purkmistrem a konšely, od roku 1850 pak volené orgány místní samosprávy (starosta a obecní rada) .Do roku 1960 pak byla Mladeč součástí politického a soudního okresu Litovel.

V roce 1826 byly objeveny krápníkové jeskyně v nitru Třesína. Víděňský archeolog Szombathy zde v letech 1881-82 nalezl a prozkoumal sídliště paleolitického člověka s řadou kosterních nálezů zvířat obývajících naše kraje v době ledové (glaciálu). Roku 1911 koupila jeskyně Krajinská musejní společnost v Litovli a zpřístupnila je veřejnosti. Mladeč se postupně stala střediskem turistického ruchu,což vedlo i k rozvoji živnostenského podnikání v obci. V objektu dnešní správy jeskyní byla výletní restaurace a turistická ubytovna, na řece Moravě bylo koupaliště. V roce 1914 byla postavena lokální železniční trať Litovel-Mladeč, se zastávkou Mladeč jeskyně. Významnou památkou na mladečském katastru je klasicistní budova bývalého lichtenštejnského zámku na Nových Zámcích s řadou dalších drobných romantických stavbiček v okolních lesích. V okolí obce leží celá řada maloplošných zvláště chráněných území: NPR Vrapač, NPP Třesín, PR Hejtmanka, PR Novozámecké louky, PR Templ. Tato území zařazená do 1. zóny (nejpřísnější) CHKO Litovelské Pomoraví jsou dokladem přírodního bohatsví oblasti.

Obec Mladeč

Nové Zámky

Litovel

Půvabné město, kterým protéká šest ramen řeky Moravy, je nazýváno „Hanácké Benátky“. Jedno z říčních ramen protéká přímo pod radnicí a hlavním náměstím. Navštívit můžete vyhlídkovou radniční věž či regionální muzeum se stálou expozicí litovelských řemesel.

Litovel

Muzeum Litovel

Muzeum Litovel (s Olomouc region Card)

Javoříčské jeskyně

Javoříčské jeskyně se nachází 8 km (vzdušnou čarou) jihozápadně od Mladečských jeskyní.

Javoříčské jesykně – web

Javoříčské jeskyně (s Olomouc region Card)

Bouzov

V pramenech je hrad doložen počátkem 14. století, kdy se po něm psal rod pánů z Bouzova. V polovině století přešel majetek na Vildenberky a ti je prodali markraběti Joštovi. Roku 1396 postoupil Jošt Bouzov svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu. V rukou pánů z Kunštátu zůstal pak s kratšími přestávkami až dokonce 15. století. Z nich za pozornost stojí Viktorin, otec Jiřího z Poděbrad. Od něho hrad získal Zdeněk Kostka z Postupic. Po Zdeňkově smrti bylo panství těžce postiženo. Vzchopilo se znovu za Haugwitzů z Biskupic, po nalezení ložiska železné rudy. Z dalších majitelů se připomínají Podstatští z Prusínovic, Jan Bergr z Bergu a Fridrich z Oppersdorfu. Za třicetileté války se stal Bouzov císařskou pevností a vězením pro švédské zajatce. Po skončení bojů koupila panství Eugenie Podstatská z Prusínovic. Její syn František Josef z Hodic však roku 1696 hrad prodal řádu německých rytířů, kteří tu pak sídlili až do roku 1939. Jejich velmistr arcivévoda Evžen přistoupil koncem 19. století k přestavbě hradu podle plánů mnichovského prof. G. Hauberissera.

Parkem se projde k 1. bráně a 1. hradbě s dřevěným ochozem a kulatými baštami. Za branou se stáčí cesta po mostě přes hradní příkop. Jeho vnitřní stranu lemuje patrová obytná budova předhradí. Uprostřed se tyčí hranatá pětipatrová věž. Kamenný most na mohutných pilířích vede k hranaté věži s 3. branou. Na obě strany od ní stojí obytné budovy s vysokými prejzovými střechami. Na levé straně Alžbětino křídlo vrcholící štíhlou věží kaple, na pravé straně tzv. Oppersdorfský trakt, k němuž se přimyká z druhé strany nejstarší část hradního paláce. Z nádvoří vede slavnostní šnekovité schodiště do spojovacího křídla. V něm je přijímací sál s mohutným středním sloupek nesoucí klenbu. V přilehlém severním křídle je rytířská síň, pro svou výzdobu zvaná také erbovní, z bohatými řezbami, nástěnými malbami a mohutným krbem. Řezby zdobí i sousední zasedací síň s kazetovým stropem a hodnotnými doplňky kovářskými a zámečnickými. Knížecí pokoje východního paláce se zachovaly v původní podobě. Plochy stěn přijímacího pokoje zdobí znaky velmistrů. Ložnice, vytapetována rudým brokátem, je zařízena stylovým nábytkem vrcholného baroka, jemuž dominuje nádherné lůžko. Komplex doplňuje pracovna, pokoj sluhy, lovecká síň a ohřívárna jídel. Obdobný celek tvoří pokoje velmistrovy matky v tzv. Alžbětině křídle. Pracovna je vybavena původním barokním nábytkem z bohatými intarziemi, nábytek v ložnici je novější a pochází ze Španělska.

Hrad Bouzov

Hrad Bouzov (s Olomouc region Card)

Loštice

městečko v minulosti proslulé hrnčířstvím, obzvláště výrobou tzv. „Loštických pohárů“, jež byly používány v 15. a 16. století téměř v celé střední Evropě. Dnes je město proslulé výrobou tzv. „Olomouckých tvarůžků“ – zrajícím sýrem vyrobeným z netučného kyselého tvarohu se specifickou vůní i chutí. S jejich historií a výrobou se můžete seznámit v Muzeu Olomouckých tvarůžků.

Loštice

Muzeum tvarůžků

Olomouc

Město založené roku 1253. Můžete zde navštívit kláštery a chrámy, muzea umělecká i technická, zoologickou zahradu, rozárium. Chloubou Olomouce je barokní morový sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí, zapsaný od roku 2001 mezi památky UNESCO. Na náměstí se také nachází radnice s vyhlídkovou věží a orlojem z let 1947 – 1955 ve style socialistického realizmu, zobrazující různé profese i folklórní scény.

Olomouc

Využijte výhody Olomouc RegionCard

Úsov

Nejstarší zpráva o Úsovu je z roku 1260. Na místě dřevěného hrádku postavil patrně Jiljí ze Švábenic kamenný hrad. Hrad byl založen na půdorysu nepravidelného oválu, hradební zeď zesílena několika okrouhlými věžemi; jednalo se o typ francouzského kastelu (i když částečně deformovaný). Počátkem 15. století byl v markraběcím majetku, od roku 1416 tu vládli Jenštejnové, za nichž vznikly všechny gotické stavby, dodnes zachované. Páni z Boskovic (od roku 1513) rozšířili hrad o renesanční stavby. Sňatkem získali Úsov Lichtenštejnové (1597-1945). V r. 1643 hrad vypálili Švédové, po třicetileté válce byl nouzově opraven, ale až koncem 17. stol. byl v hradním areálu vybudován barokní zámek, pravděpodobně podle projektu D. Martinelliho. Zámek však nebyl sídlem majitelů, pouze centrem panství. Kolem r. 1900 tu bylo lovecké a lesnické muzeum.

Do zámku se vstupuje z jz. strany po zděném mostě (původně zřejmě padacím) přes hluboký hradní příkop. Hlavní zámecký palác je třípatrový, obdélného půdorysu, má bosovaná nároží a jeho čelní a boční průčelí člení jen kordónové římsy a okna. Most ústí do půlkruhového portálu v bosovaném rámu a průjezdem s křížovou klenbou se vchází do nádvoří nepravidelného tvaru a nestejné výšky terénu. K dvornímu zámeckému průčelí je přistavěn rizalit, do něhož D. Martinelli vložil monumentální schodiště; navrhl rovněž zámecké portály. Barokní zámek byl vestavěn do středověkého hradu, mezi věže gotického opevnění. Na levé straně zámku vstupuje z průčelí jedna z válcových věží. Původně gotický hrad nebyl výstavbou zámku dotčen a více než půlkruhem uzavírá nádvoří areálu. Vévodí mu válcová věž, dole s hladomornou, ukončená barokní cibulí s lucernou. Vnější opevnění bylo zesíleno dalšími věžemi, ochozy hradby jsou dosud kryty šindelovou ochrannou stříškou. Na místě hradního paláce stojí nyní přízemní budova s reliéfem štítonoše a letopisem 1487, při hradbě pak další stavby. Vnitřní prostory hradu jsou prázdné. Stěny zámeckého schodiště pokrýval rozsáhlý soubor paroží a parůžků spárkaté zvěře. Zajímavostí loveckého salónu byl nábytek z kořenového dřeva a obrazy J. J. Hamiltona.
Bezbariérový přístup do části zámku a parku.

Úsov – gotický hrad a zámek

Zámek a lovecko-lesnické muzeum Úsov (s Olomouc region Card)

Šternberk

Hrad ve stejnojmenném městě v Olomouckém kraji byl založen v polovině 13. století. V roce 1886 byl rekonstruován podle projektu vídeňského architekta Karla Gandolpha Kaysera v duchu romantického historismu.

Šternberk

Šternberk (s Olomouc region Card)

Náměšť na Hané

Klasicistní zámek ve fransouzském stylu. Stavbu oklopuje pravidelný kruhový park, od něhož se do čtyř světových stran rozbíhají lipové aleje. V zámku je umístěna expozice kočárů olomouckých biskupů a arcibiskupů.

Náměšť na Hané

Náměšt na Hané (s Olomouc region Card)

Dům přírody CHKO Litovelské Pomoraví

unikátní galerii v přírodě v Horce nad Moravou. Stavby a instalace slouží jako místa setkání s přírodou i s dalšími lidmi a jsou otevřené pro vaše prožitky. Místa v galerii navrhli známí čeští výtvarníci jako František Skála a Miloš Šejn.

Názory návštěvníků zpřístupněných jeskyní

Michaela Běloušková

21.09.20

Dobrý den, mám spíše takový námět k zamyšlení. Jeskyně navštěvuji moc ráda, mají zvláštní kouzlo a to mě vždy lákalo. Proto jsem vyzkoušela i dvě …

Jiří Záhora

18.09.20

Dobrý den..dnes 18.9.20 jsme navštívili jeskyně v 10hod průvodkyně Zuzana..dlouhou trasu.Po předchozí návštěvě Punkevní a Kateřinské jeskyně.. které…