Zpřístupněné jeskyně jsou od 12. října 2020 do odvolání pro veřejnost UZAVŘENY a prodej eVstupenek pozastaven. více informací
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Koněpruské jeskyně

Charakteristika / Vývoj jeskyní

Vznik a vývoj Koněpruských jeskyní

Koněpruské jeskyně patří mezi jeskyně krasové, které vytváří voda v rozpustných horninách, u nás převážně ve vápencích. Představy o genezi Koněpruských jeskyní se různí. Shoda panuje v názoru, že jsou velmi staré, minimálně desítky milionů let a jsou výsledkem vývoje přinejmenším od třetihor. Pravděpodobně prvotní vertikální dutiny, na jejichž vzniku se mohly podílet i termální vody z hlubin, byly postupně přetvářeny vodou atmosférickou v závislosti na zahlubování říční sítě. Vyšší jeskynní patra jsou starší, spodní nejmladší. Lze však předpokládat, že vývoj byl mnohem složitější, polycyklický a odrážel kolísání hladin podzemních vod v závislosti na výškových změnách Českého masivu. Jisté je, že současnou modelaci jeskynním prostorám vtiskla převážně koroze, na mnoha místech i řícení vápencových lavic a mimořádné množství sedimentárních výplní – jeskynních hlin a jílů. V průběhu vývoje byly různé části jeskyní zaplavovány vodou, zaplňovány sedimenty a opět vyprazdňovány, jejich rozměry, vzájemné souvislosti a tvary stále proměňovány. Je však prakticky vyloučeno, že by jeskynní systém byl protékán a utvářen stálým a souvislým podzemním tokem.

Úrovně tří známých jeskynních pater, uspořádání a tvary chodeb odráží geologickou stavbu Zlatého koně a texturu vápenců. Nejvýše položené, prostorově nejmenší a zřejmě nejstarší patro – Mincovna, vzniklo v barevných suchomastských vápencích a jeho vysoké chodby oválného průřezu se vytvořily na svislých tektonických poruchách – diaklázách a zlomech. Nejrozsáhlejší střední patro jeskyní s širokými chodbami a rozlehlými síněmi sleduje výrazné rozhraní a sedimentační hiát mezi koněpruskými vápenci v podloží a suchomastskými v nadloží. Mírný úklon tohoto rozhraní způsobil též úklon celého patra k severu a jeho odklon od horizontu zavinil rozsáhlé řícení skalních stropů v jižních částech systému. Méně rozsáhlé je také spodní patro jehož chodby sledují vertikální zlomy v masivních koněpruských vápencích bez výraznější vrstevnatosti a jsou proto většinou relativně úzké a vysoké. Všechna patra jeskyní propojují vertikální komíny či propasti. Řada průzkumných sond prokázala, že větší část jeskynního systému je zaplněna druhotnými jeskynními sedimenty a dnešní volné prostory jsou jen zlomkem podzemních dutin vzniklých v masivu Zlatého koně.

Názory návštěvníků zpřístupněných jeskyní

Marian H.

04.10.20

Dobrý den, dnes 4. 10. 2020 jsem navštivil jeskyně Na Pomezí. Náš zážitek byl však poloviční, protože v části trasy nefungovaly světla. Výpadek se…

Michaela

30.09.20

V Javoříčských jeskyních jsme byli 12.9. na první ranní prohlídce. Ráda bych poděkovala panu průvodci, který byl ochoten přizpůsobit podobu prohlídky…