Naučná stezka Zlatý kůň

Naučná stezka začíná i končí u Koněpruských jeskyní a je zajímavým doplněním jejich návštěvy. Byla kompletně obnovena a znovuotevřena r. 2007. Má 13 zastávek a je dlouhá 3,5 km. Její prohlídku lze zvládnout za 90 minut. Zajímavým a srozumitelným způsobem poskytuje postupně na barevných panelech informace o geologii, paleontologii, flóře, fauně a činnosti člověka při těžbě vápence v minulosti i současnosti.

Naučná stezka Zlatý kůň

Lom Kobyla - Přírodní rezervace, jedna ze zastávek na naučné stezce „Zlatý Kůň“. Najdete zde geologicky významný očkovský přesmyk, což je tektonická porucha z doby variského vrásnění, která běží i po severní straně Zlatého koně, podél které byly starší horniny přesunuty přes mladší. Zarůstající lom Na Kobyle ukazuje, že krajina narušená těžbou vápence se za vhodných podmínek dokáže postupně začlenit zpět do přírody. Na JV části kopce Kobyla jsou vyvinuta suchomilná stepní a lesostepní společenstva s bohatou květenou a zvířenou.

Beroun

Historické město zmiňované již ve 13. století. Návštěvníci se mohou projít městskou památkovou zónou s řadou památek a historických objektů.

Muzeum Českého krasu v Berouně

Stálé expozice - pamětní síň Václava Talicha, geologická a historická expozice. Unikátní je část věnovaná Českému krasu - archeologie, příroda, speleologie. V historické části se seznámíte s nábytkem a nádobím z 19. století, s portréty berounských měšťanů a řemesly. Na muzejním dvoře je Geopark Barrandien - expozice pod širým nebem - lze tu v atraktivní podobě poznávat různé horniny, zajímavé i pro děti.

Medvědárium na Městské hoře

V lesoparku městská hora stojí rozhledna, odkud je pěkný výhled na město a okolí. Najdeme tu rovněž medvědárium, ve kterém našli domov medvědi z Chaloupkových večerníčků.

Tetín

Slovanské hradiště, podle pověsti sídlo Krokovy dcery Tety, strategická poloha skalního ostrohu na pravém břehu Berounky. R. 921 tu byla zavražděna babička sv. Václava, kněžna Ludmila. Dnes je tu k vidění fara, kde jako duchovní působil Václav Hájek z Libočan, 3 kostely, torzo přemyslovského hradu a muzeum. Tetínská rokle je typickou krasovou roklí s množstvím jeskyní.

Karlštejn

Vrcholně gotický hrad, postavený císařem Karlem IV. v letech 1348-55 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Sloužil k ochraně říšských korunovačních klenotů a listin a k oslavě panovnického a říšského majestátu. Jeho význam měla zvyšovat i sbírka cenných ostatků. Hrad byl později renesančně přestavěn a na konci 19. století byl puristicky restaurován B. Schmidtem a J. Mockerem. Nejcennější na hradě je kaple sv. Kříže ve Velké věži, jejíž stěny pokrývají polodrahokamy a pozlacená klenba představuje oblohu. Je zde i zcela unikání soubor 129 deskových obrazů od Mistra Theodorika z druhé poloviny 14. století představující podoby světců a světic, takzvané Nebeské vojsko Kristovo. Přístupné jsou prostory Císařského paláce, Velké a Mariánské věže, Studniční věž s 80 m hlubokou studnou. Hrad také proslavila Vrchlického veselohra Noc na Karlštejně. Pod hradem je Muzeum betlémů a Muzeum voskových figurín.

Svatý Jan pod Skalou

Jedno z nejmalebnějších míst Českého krasu. Koncem 9. století zde údajně jako poustevník žil sv. Ivan. K vidění je zde klášter (poutní místo), kostel narození sv. Jana Křtitele, jeskyně sv. Ivana v travertinové kupě s údajnými otisky jeho nohou a s kamenným ložem. Při jižní straně kláštera vytéká z jeskyně krasový pramen. Nad areálem klášterních budov se zvedá výrazný vápencový vrchol Skály (438 m. n. m.) a na něm stojí kříž. Obec protíná nejstarší značená turistická cesta v Čechách - cesta Vojty Náprstka (Beroun - Sv. Ján - Bubovické vodopády - Karlštejn).

Solvayovy lomy

Těžba tu probíhala od r. 1918 do r. 1954. Zdejší velmi čistý vápenec se jako surovina používal v Neštěmicích u Ústí nad Labem na výrobu sody. V 90. letech vzniklo občanské sdružení party nadšenců Společnost Barbora s cílem vybudovat z trosek Solvayových lomů skanzen. Vhodné exponáty sbírali po celém Českém krasu. Obnovili úzkorozchodnou železnici, která slouží k dopravě návštěvníků, opravili strojovnu drtiče. Od roku 1998 je skanzen přístupný veřejnosti. Připomíná období, kdy se na počátku 20. století začal vápenec průmyslově využívat.

Bubovické vodopády

Jsou jedním z nejznámějších a turisticky nejdéle zpřístupněných míst v NPR Karlštejn. Lze pozorovat i recentně vznikající travertin. Vodopády jsou napájeny Bubovickým potokem, který v běžných letech teče pouze v jejich okolí. Pod Bubovicemi se pomalu noří do dna suťového údolí mezi Doutnáčem a Velkou horou, před vodopády se vynořuje a za nimi opět postupně mizí. Po povrchu teče pouze v jarních měsících a do Srbska dotéká pouze v případě velmi vlhkých zim.

Žebrák

Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století příslušníkem mocného rodu Buziců při obchodní cestě do Bavor. V roce 1342 se hrad stal královským majetkem. Král Karel IV. jej často používal jako zastávku při svých cestách do Říše, dokud mu zde o vánocích roku 1351 nezemřel prvorozený syn Václav. V roce 1392 zde král Václav IV. potvrdil listinu, jíž bylo povoleno založení Betlémské kaple na Starém městě pražském. Husitské války se hradu téměř nedotkly, znamenaly však jeho přechod do rukou zástavních držitelů. Od začátku 16. století se zájem majitelů přesunul na nedaleký pohodlnější Točník a hrad Žebrák počal chátrat, čemuž napomohli i hledači pokladů. Po požáru v roce 1532 je hrad připomínán již jako pustý.

Točník

Hrad byl založen českým králem Václavem IV. ještě před rokem 1398. Na hradě vydal král Václav IV. po roce 1413 řadu významných listin. Jeho nástupce král Zikmund o hrad ztratil zájem. V roce 1421 byl hrad dán do zástavy, postupně střídal držitele. Další stavební úpravy, renesanční, realizoval Jan starší z Lobkowicz, který získal Točník do soukromého majetku. Tento rod měl hrad v držení až do roku 1594. Na další tři století se stal majetkem české komory. Hrad pozbyl pro správu svůj význam a postupně chátral, nadále byl udržován pouze bývalý královský palác, jehož reprezentační sál byl v 18. století barokně upraven na poutní kapli sv. Bartoloměje. Poslední šlechtický majitel objektu Josef Colloredo Mansfeld daroval hrad ve dvacátých letech Klubu českých turistů.

Chrustenická šachta

Bývalý železnorudný důl s 84 podzemními patry sahajícími do hloubky 426 m. Dnes je zde veřejnosti přístupný důlní skanzen. Ve dvou zpřístupněných patrech se nachází expozice lokomotiv a důlní techniky, ukázky dobových fotografií, návštěvník si může prohlédnout důlní konírnu a projet se důlním vláčkem.

Český kras

Kotýz

Národní přírodní památka s příkrými skalními svahy s bohatou teplomilnou květenou. Na vrcholu Kotýzu najdeme hned dvě přírodní zajímavosti. Jako Axamitova brána se označuje skalní útvar vzniklý (dle některých) propadnutím stropu velké jeskyně. Nedaleko se můžeme projít po Jelínkově skalním mostě. Z hlediska archeologického jsou pak na návrší patrné zbytky hradiště. V jeskyni zvané Děravá, kdysi obývané paleolitickým lovcem, byly nalezeny unikátní rytiny pravěkých zvířat na břidlicových destičkách.

Koukolova hora

Z vrchu (471 m) se můžeme potěšit kruhovým rozhledem na všechny strany. Stojí zde zřícenina kaple z roku 1832. Naučná stezka Koukolova hora - Kotýz - začíná v osadě Slavíky, poté vystupuje na vrchol Koukolovy hory, a po opětovném sestupu z ní a přesunu do obce Havlíčkův Mlýn vystupuje kolem skalního útvaru Axamitova brána na temeno Kotýzu, kde končí. Odtud je možno pokračovat po turistické značce k vrchu Zlatý kůň s Koněpruskými jeskyněmi.

Klonk

Skalnatá stráň na pravém břehu suchomastského potoka je rozsáhlým přirozeným odkryvem hornin ve svrchním siluru a nejnižším devonu. Na 24. mezinárodním geologickém kongresu v Montrealu r. 1972 byl schválen jako světový standardní stratotyp hranice mezi silurem a devonem.

Alkazar

Vápencový lom Hostim I, zvaný Alkazar. V současnosti již opuštěný lom nad Berounkou nedaleko od ústí potoka Kačáku. Dříve hojně navštěvovaný trampy, dnes hlavně horolezci a často využívaný filmaři. Těžba zde probíhala v 1. pol. 20. stol., vedla odtud dokonce úzkokolejná dráha směrem na Beroun; její zbytky se dochovaly dodnes a lze si jich povšimnout podél cesty do Berouna. Z konce 2. svět. války pochází systém podzemních prostor, který měl sloužit jako tajná továrna pro výrobu výzbroje německé armády. V 50. letech 20. stol. byl v podzemí uskladněn radioaktivní odpad ze zdravotnictví a z výzkumných ústavů. Podzemní prostory jsou nyní uzavřeny neprostupnými betonovými clonami. Lom dnes pomalu nabývá přírodní ráz a začleňuje se do okolní krajiny. Na břehu Berounky je vodácké tábořiště.

Lomy Malá a Velká Amerika

Opuštěné a zatopené lomy, vysokoprocentní vápence odtud byly dodávány jako hutní vápence pro kladenskou huť.

Nižbor

Obec při Berounce, jejím základem se stala železná huť postavená roku 1512 rodem Otů z Losu. Královský lovecký hrádek, vybudovaný pravděpodobně Přemyslem Otakarem II., byl v letech 1720 - 1725 Valdštejny přestavěn na barokní zámek. Dnes v zámku můžeme navštívit Informační centrum Keltské kultury, otevřené od dubna do října. Zajímavostí je i stavba s hvězdářskou kopulí, budova školy (původně knížecí pivovar) nebo sklárny Rückl - Crystal, kde je možná exkurse. Nad Nižborem u obce Stradonice se nachází věhlasné keltské oppidum

Hořovice

Původní barokní zámek pánů z Vrbna a Bruntálu, který byl později upraven klasicistně pro hesenskou knížecí rodinu Hanavských. Na zámku jsou dvě prohlídkové trasy. První zahrnuje historické interiéry s barokní a empírovou výzdobou vybavené dobovým mobiliářem a uměleckými sbírkami. Druhá trasa je stvořená pro děti. Jsou zde k vidění hry a hračky malých aristokratů, včetně sto let starého funkčního modelu železnice. Je zde umístěna i výstava hracích strojků. Ve sklepení zámku je nainstalována expozice „tajemné bytosti brdských lesů“. V zámeckém parku jsou cenné dřeviny a barokní sochy M. B. Brauna, na severní straně je park zakončen unikátní sluneční branou.

Křivoklát

Gotický královský hrad. Byl postaven ve 13. století. Stal se oblíbeným místem českých panovníků, kteří zde hledali odpočinek i rozptýlení při lovu zvěře v okolních hlubokých lesích. Velmi rád zde pobýval zejména císař Karel IV. Na přelomu 15. a 16. století byl hrad přestavěn pro Vladislava Jagellonského a v 16. století slouží jako vězení. V roce 1643 hrad vyhořel a ztratil svůj význam. Hrad byl na přelomu 19. a 20. století důkladně rekonstruován J. Mockerem a K. Hilbertem. Na hradě jsou dvě prohlídkové trasy. První trasa zahrnuje historické interiéry, stříbrnici, rytířský sál, královský sál, hradní kapli, malou obrazárnu, knihovnu, fürstenberské muzeum s rodovou a obrazovou galerií a hradní vězení. Druhá trasa zahrnuje velkou věž s expozicí lovectví a vyhlídkou a hradební ochozy. Z věže Huderka je rovněž pěkná vyhlídka a konají se zde příležitostné výstavy.

_.

INSPIRACE NA CESTY: Kudy z nudy – katalog zážitků po Česku

Geolokační hra: Pasáček vovcí a koz :) od firmy GEOFUN, s.r.o.