Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Koněpruské jeskyně

Navštivte nás

letpohled-zlaty-kun.jpg

Návštěvníky od pokladny ke vchodu do jeskyní, které jsou odtud vzdáleny pouhých 200 m, nasměrují velké bílé šipky. Průvodce si návštěvníky převezme u tzv. turniketu, který je nedaleko vchodu. Za turniketem vede cesta ke vstupu do jeskyní po schodišti ve skalní stěně bývalého Houbova lomu, ze kterého byla tato část jeskyní roku 1951 objevena, a kterým dnes prochází naučná stezka Zlatý kůň. Ze schodiště je výhled na Velkolom Čertovy schody.

Vlastní prohlídka začíná vstupem do středního patra jeskynního systému, které je situované převážně na rozhraní koněpruských a suchomastských vápenců. Hned za vchodem je ve stropu vstupní prostory dobře patrná jedna z geologických rarit Zlatého koně – neptunická žíla.

01-vecna-touha.jpg

První zastávkou je jeskyně Lazzera Spallanzaniho (1). V ní se návštěvníci dozví základní informace o jeskyních a jejich genezi. Po pravé straně je nízká Janina jeskyně, která vznikla řícením stropních bloků. Trasa nad krápníkovým útvarem zvaným Věčná touha se stáčí doprava a pokračuje až ke schodišti, po kterém návštěvníci sestoupí. Chodba pokračuje dolů do tzv. Vánoční jeskyně, návštěvníci však zabočí vlevo, projdou síní U Labutě a dojdou do síně U varhan (2). Od Varhan se stoupá po schodech nahoru. Po pravé straně jsou v hlinách vidět malá jezírka, v nichž se často drží voda. Po projití druhým tunelem nalevo za prosklenými dveřmi uvidíme objevnou chodbu. Návštěvníci vystoupají po několika schodech napravo do Marešovy síně (3) . Na stěně proti schodišti je zoubkovaná záclonka, nejhezčí výzdoba této prostory. Zajímavé jsou i žebrovité krápníky na převislé stěně nad schodištěm. Část výzdoby byla bohužel poničena v 50. letech minulého století, v době po objevu, kdy jeskyně nebyly ještě řádně zabezpečeny.

05-maresova-sin.jpg

Z Marešovy síně se vrací zpět a pokračuje se po dlouhém klesajícím schodišti Kuklovým dómem až před Letošníkovu propast (4), kde se trasa větví. Proti propasti je schodiště dolů se zábradlím uprostřed. Po jeho pravé straně se schází do Staré chodby (4) a po projití uzavřeného okruhu se po druhé strané zábradlí návštěvníci vracejí zpět. Nad schodištěm je komín vedoucí do svrchního patra jeskyní. Od Letošníkovy propasti pokračují vpravo do uměle raženého tunelu směrem k největší prostoře Koněpruských jeskyní - Proškovu dómu (5). Na stropní bráně, kterou se vstupuje do Proškova dómu, je další zdejší rarita – jedna z nejstarší a také nejzajímavější výzdoby Koněpruských jeskyní - tzv. „Koněpruské růžice“. Proškův dóm je nejzazší částí prohlídky, odtud se návštěvníci jinou cestou vrací zpět do Kuklova dómu. Projdou pod balvanitým suťákem do Pustého dómu (6), kde je vystaveno několik kopií kosterních nálezů z jeskyní. Od kostí se pokračuje po schodech nahoru, projde se Petrovým dómem a opět se klesá do jeskyně Jaroslava Petrboka (7). Tato prostora má nečekaně vysoký a členitý strop. Z jednoho z komínů „vytéká“ mohutný sintropád. Asi po 50-ti metrech se přijde k železnému točitému schodišti. Točité schodiště zavede návštěvníky do svrchního patra, zvaného též Mincovna (8), kde byla ve středověku provozována tajná penězokazecká dílna.

Svrchním patrem prohlídka jeskyní končí. U východu z jeskyně je na povrchu možno pokračovat po naučné stezce opatřené pěknými instruktážními tabulemi.

Prohlídkový okruh Koněpruských jeskyní

Jeskyně není bezbariérová, proto se prohlídka nedoporučuje osobám s pohybovými problémy.

Prohlídka jeskyní začíná vchodem do Zářijové jeskyně (objevena v září 1951) středního patra, ve stěně bývalého Houbova lomu. Hned za vstupem je ve stropě jedna z geologických rarit Zlatého koně – neptunická žíla. Je to trhlina ve vápenci, která vznikla pod mořskou hladinou již při tvorbě vápencového útesu a posléze byla vyplněna mladším vápencem.

První zastávka je v jeskyni Lazzara Spallanzaniho (italský přírodovědec) s vysokým, kopulovitým stropem. Napravo je nízká Janina jeskyně vzniklá zřícením stropů, vpředu krápníkový útvar Věčná touha – stalaktit se stalagmitem rostoucí proti sobě. Návštěvníci sestupují k Vánoční jeskyni (objevena o Vánocích 1952) a projdou kolem sintrového náteku Labutě do síně U Varhan. Pod výrazným trsem stalaktitů zde stojí velký stalagmit a za skalní kulisou je jeden z nejkrásnějších krápníkových útvarů jeskyně – řada splývavých stalaktitů zvaná Varhany. Na stěně jsou excentrické krápníky, rostoucí různými směry bez ohledu na gravitaci.

Stoupající chodba, schodiště a tunely vedou k Marešově síni. Za prosklenými dveřmi před ní ústí Objevná chodba, kterou skalníci v září a říjnu 1950 do jeskyní poprvé pronikali. Marešova síň je první krápníkovou prostorou do které vstoupili a pojmenovali ji po svém mistrovi. Výzdoba byla brzy po objevu poničena neboť se předpokládalo, že jeskyně (jako mnoho předešlých) bude odlámána. Zachovaly se zoubkované záclonky a žebrovité krápníky na převislé stěně.

Dlouhým schodištěm sestupuje návštěvní trasa přes rozlehlý Kuklův dóm až k 27 m hluboké Letošníkově propasti. Byla pojmenovaná po jednom z prvních průzkumníků, který se zde zranil. Vede ke spodnímu patru jeskyní, ale spojení je ucpáno jeskynními hlinami. Od propasti se schází do návštěvního okruhu Staré chodby. Je ústřední severojižní osou středního patra, jeho hlavním „odvodňovacím kanálem“ a na stěnách je znát, že důsledně sleduje stratigrafický hiát mezi koněpruskými a suchomastkými vápenci. Z široké chodby s vrstvami hlin vedou dva mohutné komíny s krápníkovými útvary a tři nehluboké propasti. Jedním z komínů bylo v prosinci 1950, znovuobjeveno svrchní patro jeskyní - Mincovna.

Uměle ražený tunel přivede návštěvníky od Letošníkovy propasti k největší prostoře Koněpruských jeskyní – Proškově dómu. Jeho vstupní bránu zdobí světová rarita – koněpruské růžice. Kulovité útvary koncentrické stavby, v nichž je makroskopicky viditelný opál, patří k nejstarším sintrům v jeskyních. Stropy dómu zdobí trsy stalaktitů a sintrových náteků, stalagmitům na „počvě“ vévodí mohutný, zvolna se rozpadající stalagmit Mohyla, největší v Čechách. Pod vysokým krápníkovým komínem zvaným Proscénium je romantické Leknínové (sintrové) jezírko. V tomto dómu a sousedních prostorách byly nalezeny četné kosterní pozůstatky pleistocénních zvířat i člověka.

Mezi bloky mohutného závalu, který z jihu lemuje celé střední patro jeskyní, pokračuje chodník do Pustého dómu. Stará krápníková výzdoba je zde pohřbena pod zřícenými deskami suchomastských vápenců. Zde je vystaveno několik kopií kosterních nálezů : část spodní čelisti opice makaka z doby před cca 650 000 lety (!), „zlomek“ lebky nosorožce srstnatého, spodní čelist, část lebky a úlomky dalších kostí člověka typu Homo sapiens sapiens, staré necelých 13 000 let.

Pár schodů vzhůru vede do Petrova dómu s barevnými vrstvami suchomastských vápenců a černými manganovými sintry a opět klesá do jeskyně Jaroslava Petrboka. Prostora překvapí vysokým a členitým stropem, vzniklým na neptunické žíle. Z jednoho z komínů „vytéká“ mohutný „sintropád“.

Návštěvní okruh se uzavírá opět v Kuklově dómu, z něhož 83 stupňů ocelového točitého schodiště přivede návštěvníky do svrchního patra - Mincovny. V nepříliš rozlehlých, ale vysokých prostorách zde byla ve středověku tajná penězokazecká dílna. Nálezy z výzkumu jsou uloženy v Národním muzeu v Praze. Zde zůstaly jen stopy po ohništích, znovuodkrytý tajný vchod penězokazů, kopie některých nálezů a rekonstrukce lávky přes propast do středního patra.

V Mincovně prohlídka jeskyní po hodinové procházce končí. Na povrchu navazuje naučná stezka po Zlatém koni a jeho opuštěných lomech, s pěknými vyhlídkami a zastávkami, a s informacemi o zajímavostech zdejšího chráněného území.

The Creation of Spatial Model of Koněprusy Cave

Názory návštěvníků zpřístupněných jeskyní

Rodina Pokorných

04.11.18

3.11.2018 jsme byli s celou rodinou na strašidelné prohlídce punkevních jeskyní a bylo to naprosto úžasné. S rodinou vymeteme kdejakou akci, ale tato…

Markéta s rodinou

04.11.18

Včera 3.11.2018 jsme navštívili strašidelnou prohlídku punkevní jeskyně. Byla to naše první a nesmírně jsme si to užili. Krásné kostýmy, báječná…