Návštěvníky od pokladny ke vchodu do jeskyní, které jsou odtud vzdáleny pouhých 200 m, nasměrují velké bílé šipky. Průvodce si návštěvníky převezme u tzv. turniketu, který je nedaleko vchodu. Za turniketem vede cesta ke vstupu do jeskyní po schodišti ve skalní stěně bývalého Houbova lomu, ze kterého byla tato část jeskyní r. 1951 objevena, a kterým dnes prochází naučná stezka Zlatý kůň. Ze schodiště je výhled na Velkolom Čertovy schody.

Vlastní prohlídka začíná vstupem do středního patra jeskynního systému, které je situované převážně na rozhraní koněpruských a suchomastských vápenců. Hned za vchodem je ve stropu vstupní prostory dobře patrná jedna z geologických rarit Zlatého koně – neptunická žíla.

První zastávkou je jeskyně Lazzera Spallanzaniho (1). V ní se návštěvníci dozví základní informace o jeskyních a jejich genezi.  Trasa nad krápníkovým útvarem zvaným Věčná touha se stáčí doprava a pokračuje až ke schodišti, po kterém návštěvníci sestoupí. Chodba pokračuje dolů do tzv. Vánoční jeskyně, návštěvníci však zabočí vlevo, projdou síní U Labutě a dojdou do síně U varhan (2). Od Varhan se stoupá po schodech nahoru. Po pravé straně jsou v hlinách vidět malá jezírka, v nichž se často drží voda. Po projití druhým tunelem nalevo za prosklenými dveřmi uvidíme objevnou chodbu. Návštěvníci vystoupají po několika schodech napravo do Marešovy síně (3). Na stěně proti schodišti je zoubkovaná záclonka, nejhezčí výzdoba této prostory. Zajímavé jsou i žebrovité krápníky na převislé stěně nad schodištěm. Část výzdoby byla bohužel poničena v 50. letech minulého století, v době po objevu, kdy jeskyně nebyly ještě řádně zabezpečeny. Z Marešovy síně se vrací zpět a pokračuje se po dlouhém klesajícím schodišti Kuklovým dómem až před Letošníkovu propast (4), kde se trasa větví. Proti propasti je schodiště dolů se zábradlím uprostřed. Po jeho pravé straně se schází do Staré chodby (4) a po projití uzavřeného okruhu se po druhé straně zábradlí návštěvníci vracejí zpět. Nad schodištěm je komín vedoucí do svrchního patra jeskyní. Od Letošníkovy propasti pokračují vpravo do uměle raženého tunelu směrem k největší prostoře Koněpruských jeskyní - Proškovu dómu (5). Na stropní bráně, kterou se vstupuje do Proškova dómu, je další zdejší rarita – jedna z nejstarší a také nejzajímavější výzdoby Koněpruských jeskyní - tzv. „Koněpruské růžice“. Proškův dóm je nejzazší částí prohlídky, odtud se návštěvníci jinou cestou vrací zpět do Kuklova dómu. Projdou pod balvanitým suťákem do Pustého dómu (6), kde je vystaveno několik kopií kosterních nálezů z jeskyní. Od kostí se pokračuje po schodech nahoru, projde se Petrovým dómem a opět se klesá do jeskyně Jaroslava Petrboka (7). Tato prostora má nečekaně vysoký a členitý strop. Z jednoho z komínů „vytéká“ mohutný sintropád. Asi po 50-ti metrech se přijde k železnému točitému schodišti. Točité schodiště zavede návštěvníky do svrchního patra, zvaného též Mincovna (8), kde byla ve středověku provozována tajná penězokazecká dílna.

Svrchním patrem prohlídka jeskyní končí. U východu z jeskyně je na povrchu možno pokračovat po naučné stezce opatřené pěknými instruktážními tabulemi.

• Pro školy

• RODIČE ZVAŽTE, JESTLI VAŠE DÍTĚ PROHLÍDKA JESKYNĚ ZAJÍMÁ A ZDA JI VYDRŽÍ BEZ TOHO, ŽE BY RUŠILO OSTATNÍ NÁVŠTĚVNÍKY.