Zpřístupněné jeskyně budou od čtvrtka 3. prosince otevřeny dle běžné otevírací doby - s omezením počtu lidí ve skupině více informací
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Jeskyně Výpustek

Okolí

Jeskyně se nachází na území Moravského krasu, kde můžete navštívit celkem 5 veřejnosti zpřístupněných jeskyní – Sloupsko-šošůvské jeskyně, jeskyni Balcarku, Punkevní jeskyně, Kateřinskou jeskyni a jeskyni Výpustek.

Plánovat výlety po jejich okolí můžete i za pomoci webové verze Atlasu pro terénní výuku a outdoorové aktivity MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ autorů Ivana Baláka, Eduarda Hofmanna a kol.

Vybraná místa v blízkém okolí jeskyně Výpustek jsou popsána níže.

Křtiny

Obci dominuje barokní chrám Panny Marie a zámek, bývalá kněžská rezidence. Křtiny jsou jedním z nejstarších a nejpamátnějších poutních míst na Moravě. Jméno obce je odvozeno od slova „křít“, protože v blízkém Křtinském údolí byli údajně pokřtěni pohané po příchodu křesťanství do Čech. První písemná zpráva o Křtinách je v listině papeže Řehoře IX. z roku 1237, kdy se uvádějí jako majetek premonstrátského kláštera v Zábrdovicích. Základem dnešní poutní tradice se stala kamenná gotická socha Madony (dnes umístěná na hlavním oltáři), podle lidového podání nalezená v křoví či kvetoucím kaštanu v nedaleké obci Bukovinka.

Chrám Panny Marie je největší stavbou architekta Jana Blažeje Santiniho, jednoho z největších a nejoriginálnějších tvůrců evropského baroka. Před výstavbou dnešního chrámu zde stávaly dva středověké kostely. Starší, poprvé připomínaný v roce 1299, druhý gotický v 15. století. Oba kostely byly kolem roku 1650 přestavěny a zvětšeny. Výstavba celého poutního komplexu byla etapovitá a zahrnovala kněžskou rezidenci, kapli sv. Anny a vlastní chrám. Pod kostelem se nachází krypta s kostnicí, jejíž existence byla pozapomenuta a znovu objevena při rekonstrukci kostela. O nádherný interiér chrámu se podělili přední umělci své doby. K výzdobě interiéru byly využity pestrobarevné křtinské vápence. Od 70. let prochází chrám dosud nejrozsáhlejší rekonstrukcí. V současné době požádalo brněnské biskupství pro tuto mariánskou svatyni o udělení význačného titulu "Basilika minor". Poutě jsou od jara do podzimu, farní úřad vydává každoročně poutní kalendář.

Letecký pohled na kostel Jména Panny Marie s kaplí svaté Anny a bývalým proboštstvím

Městys Křtiny

poutní místo kostel Jména Panny Marie

Arboretum Křtiny

Arboretum bylo založeno v roce 1928 profesorem tehdejší Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně Augustem Bayerem. Rozloha arboreta je 23 ha, zabírá louky kolem potoka, přilehlé části lesních svahů a součástí je i rybník. Evidováno je zde na 1000 taxonů dřevin, z toho je přes 200 druhů, kříženců a kultivarů vrb, což je jedna z rarit této unikátní sbírky. Nejvzácnější dřevinou, se kterou se studenti i návštěvníci mohou seznámit je pajehličník přeslenitý (Sciadopitys verticillata), pocházející až z dalekého Japonska. Pro poučení je k dispozici naučná stezka Domácí dřeviny.

Arboretum Křtiny

Lesnický Slavín

Lesnický Slavín je krajinářsky stylizovaný soubor památníků, upravených studánek, arboret a palouků rozmístěných v lesích kolem Adamova v obvodu Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) – účelového zařízení dnešní Mendelovy univerzity v Brně. V současné době se v Lesnickém Slavínu nachází přibližně 70 objektů. Jde o stavby budované jako připomínky význačných lesníků, kteří se zasloužili o lesní hospodaření v dané oblasti (R. Haša, J. Konšel, J. Opletal, A. Zlatník aj.). Dále jsou zde památníky věnované umělcům, jejichž dílo je spojeno s oblastí Moravského krasu nebo s přírodou obecně (S. K. Neumann, R. Těsnohlídek, K. H. Mácha, L. Janáček, S. Lolek, J. Mánes aj.). Řada památníků a studánek je věnována i samotné přírodě a zvěři (studánky Prosba lesa nebo Ptačí svatyně, památníky Pocta Půdě, Pocta Vodě a Památník Stromů).

Lesnický Slavín

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny MENDELU o estetice lesa a Lesnickém Slavíně

Býčí skála

Jeskyně je významnou archeologickou lokalitou s doklady osídlení od starší doby kamenné po dobu železnou. V podvědomí běžného návštěvníka Moravského krasu je jeskyně spojena s nálezem tzv. pohřbu halštatského velmože. V tzv. Předsíni jej na konci 19. století vykopal blanenský lékař a archeolog – amatér Jindřich Wankel. V Předsíni bylo nalezeno přes 40 lidských koster se známkami násilné smrti, z nichž mnohým chyběla hlava či končetiny. Wankel interpretoval zjištěnou nálezovou pozici jako pohřeb halštatského velmože, kterého na cestě do záhrobí doprovázelo nejen množství obětin, ale i krvavých lidských obětí.

Vlastní jeskyně tvoří vývěrovou část podzemního systému Rudické propadání – Býčí skála.

Jeskyně Býčí skála

Adamov

Původní osada s názvem Hamry byla založena u železářské huti v druhé polovině 16. století při řece Svitavě. Dominantou dnešního Adamova je novogotická cihlová stavba farního kostela sv. Barbory. Do kostela byla umístěna unikátní pozdně gotická plastika – Světelský oltář. Jde o střední část kdysi monumentálního křídlového oltáře. Původně zdobil chrám cisterciáckého opatství ve Zwetttlu (Světlá) v Dolních Rakousích. Vzácnou památku zakoupil kníže Alois Lichtenštejn a daroval ji roku 1857 právě dokončovanému novému kostelu v Adamově.

Nad Adamovem se vypíná turisticky hojně navštěvovaná Alexandrova rozhledna.

Adamov – info pro turisty

Huť Františka

Vysoká pec v dnešním Josefovském údolí byla vystavěna někdy před koncem roku 1732. Kromě surového železa určeného k dalšímu zpracování zde bylo vyráběno tzv. lité zboží. Roku 1771 byly vyráběny kamnové desky a hlavně vojenský materiál. Byly to náboje – koule a granáty dvou až desetiliberní (1 až 5 kg), drobné kartáčové koule a hmoždířové bomby o váze 10 až 200 liber (cca 5 až 100 kg). V osmdesátých letech 18. století vyráběl podnik 7,5 % moravské produkce železa. V roce 1877 byl provoz ve vysoké peci v Josefovském údolí zastaven a nebyl již obnoven. Veškeré výrobní aktivity se přesunuly do Adamova, kde vznikl strojírenský podnik – pozdější Adamovské strojírny.

Dochované hutní objekty jsou součástí památkové rezervace Stará huť uAdamova. Původně asi 8 m vysoká dřevouhelná pec byla při poslední úpravě zvýšena na 10 m. Návštěvníci z ní mohou shlédnout celý areál, jenž je ve správě Technického muzea v Brně.

Stará Huť u Adamova

S poustevníkem Jáchymem k Býčí skále – projděte se s dětmi podél Křtinského potoka. Prozkoumejte jeskyni Kostelík, portál Býčí skály, jeskyni Jáchymka či vysokou pec Františka. Cestou hledejte ukryté krabičky s úkoly a na konci najděte skrýš s odměnou pro děti.

Rudické propadání

Rudické propadání leží mezi Jedovnicemi a Rudicí ve střední části Moravského krasu. Povrchový areál propadání je tvořen mohutným slepým údolím, v jehož uzávěru se otvírá aktivní ponor Jedovnického potoka. Paleoponory leží v romantickém skalním amfiteátru, lidově nazývaným Kolíbky. Jeskyně Rudického propadání jsou vytvořeny na hydrografickém systému podzemního Jedovnického potoka. Jedovnický potok se v Rudickém propadání propadá do hloubky přibližně 90 m, kde vytváří asi 13 km dlouhý jeskynní systém – druhý největší v Moravském krasu a České republice. Na své podzemní cestě míjí řadu dómovitých prostor, mezi nimiž dominuje Obří dóm, jedna z největších podzemních prostor Moravského krasu. Jeskyně je součástí stejnojmenné národní přírodní památky.

Rudické propadání

Rudice

Obec s železářskou a hornickou tradicí, jejíž vznik sahá do roku 1247, leží ve střední části Moravského krasu. Prapůvod osídlení zdejší krajiny spadá do období slovanské kolonizace počátkem 9. století, kdy se zde Slované usídlili jako prospektoři, uhlíři a hlavně hutníci. Jednou z nejnápadnější kulturních památek obce je větrný mlýn, zvaný též Větřák, situovaný na vrcholu kopce Tumperka. Od roku 1994 je ve mlýně otevřeno muzeum obce Rudice – expozice speleologie, mineralogie a historie hornictví a hutnictví. Součástí je i tzv. geopark s ukázkami zdejších hornin a výchozím místem naučné stezky Rudické doly.

Rudice

Naučná stezka Rudické doly

Nový hrad u Blanska

Zřícenina hradu vybudovaného pravděpodobně ve 14. století. Hrad se nachází v lesích nad řekou Svitavou. V kopci pod hradem byl vybudován železniční tunel, kvůli kterému byla roku 1848 snesena část vysoké věže (z důvodu obavy z vibrací způsobených projíždějícími vlaky).

Nový hrad u Blanska

Názory návštěvníků zpřístupněných jeskyní

Marian H.

04.10.20

Dobrý den, dnes 4. 10. 2020 jsem navštivil jeskyně Na Pomezí. Náš zážitek byl však poloviční, protože v části trasy nefungovaly světla. Výpadek se…

Michaela

30.09.20

V Javoříčských jeskyních jsme byli 12.9. na první ranní prohlídce. Ráda bych poděkovala panu průvodci, který byl ochoten přizpůsobit podobu prohlídky…