Mikulov

Město patří mezi jedno z center jižní Moravy. Nachází se v nejjižněji položeném okrese Jihomoravského kraje, v těsné blízkosti rakouských hranic.
Tři dominanty města tvoří Barokní zámek, Svatý kopeček a Kozí hrádek.

Historické centrum Mikulova bylo v roce 1952 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Pozornost zasluhují kanovnické domy, radnice, kašna se sochou Pamony, barokní trojiční sloup – sousoší Nejsvětější Trojice či piaristy vybudovaný komplex budov gymnázia z roku 1631. Na náměstí nelze přehlédnout renesanční sgrafitový dům U Rytířů, který vznikl po požáru v roce 1561 spojením několika gotických domů a  Dietrichsteinskou hrobku. Zajímavými církevními stavbami jsou kostel sv. Jana Křtitele, který je díky monumentální nástropní fresce ztvárněné Františkem Antonínem Maulberschem považován za jeden z evropských skvostů pozdního baroka, a pravoslavný kostel sv. Mikuláše, původní německý evangelistický kostel z roku 1903, který nyní spravuje pravoslavná církev. V kostele sv. Václava se čtyřpatrovou renesanční věží je umístěná v lobkovické kryptě kostnice. Mikulov býval významným židovským centrem.

Hustá síť turistická cyklostezek, na které se lze z Mikulova napojit, skýtá nejrozmanitější možnosti pro objevování bližšího i vzdálenějšího okolí města včetně výletů do sousedního dolnorakouského regionu. Mikulov je město zasazené do krajiny plné vinic, sadů a vesniček. Na své si přijdou i milovníci dobrého vína. Proto bylo zřízeno několik vinných naučných stezek jako např.: Putování za vínem moravsko – rakouským pomezím (126 km), Moravská vinná stezka (280 km), Mikulovská vinařská stezka (82 km), Vinařská naučná stezka Mikulov (20 km), Vinařská naučná stezka Stará hora (3,5 km), Vinařská naučná stezka Valtice (5 km).

Město Mikulov

Barokní zámek

Zámek je dnešním sídlem Regionálního muzea v Mikulově, kde nalezneme tyto okruhy expozic:
– Historie (v Galerii Dietrichsteinů se dozvíme o historii zámku, města a rodu Dietrichsteinů)
– Vinařství (unikátní obří sud, vinařské lisy a sudy z 18.a 19. století)
– Archeologie (archeologická expozice o obyvatelích a dobyvatelích jižní Moravy na počátku letopočtu Římané a Germáni v kraji pod Pálavou)
– Výtvarné umění (které nabízí sbírky současného umění).

Dietrichsteinská hrobka

Kostel sv.Anny postavený v roce 1623 ve svých zdech původně ukrýval Svatou chýši, vzor pražské Lorety. Po zhoubném požáru z roku 1784 však z chrámové lodi kostela zbylo pouze obvodové zdivo. Jeho monumentální fasáda od slavného architekta Johana Bernarda Fischera z Erlachu, tvůrce schönbrunnského paláce ve Vídni, naštěstí zkáza ušla. Ruina kostela byla v polovině 19. století přestavěna na rodinnou hrobku, v níž dnes spočívá 45 rakví s ostatky Dietrichsteinů.

Regionální muzeum v Mikulově                                                                                                                                                                          Dietrichsteinská hrobka

Židovské centrum

Na zhruba kilometrové trase Naučné stezky židovskou čtvrtí je označeno a podrobně popsáno třináct domů v bývalém židovském ghettu. Součástí naučné stezky je i synagoga, která pochází z roku 1550, kdy v Mikulově působil rabi Löw. Nyní je zde umístěná expozice věnovaná moravským Židům. Součástí trasy je i proslulý židovský hřbitov, který patří k největším a nejvýznamnějším v České republice. Dochovalo se zde 4000 náhrobků, z nich nejstarší čitelný je čtyři sta let starý.

Památky židovské komunity

Svatý kopeček

Je přírodní i kulturní pamětihodností zároveň. Na vršku se nachází poutní kostel sv. Šebestiána, zvonice a kaple křížové cesty s ranně barokní výzdobou. Již tradiční se stala Mariánská pouť, během níž poutníci vynášejí na Svatý kopeček Černou madonu Loretánskou.

Svatý kopeček

Kozí hrádek

Ochranná věž střežila od 16. století severní přístup do města a možností dalekonosné palby posilovala obranyschopnost hradu. Vedle věže bývala výrobna ledku pro potřeby císařské zbrojnice ve Vídni.

Kozí hrádek

Pěchotní srub MJ-S 29 „Svah“

Jediná dokončená pevnost v úseku Mikulov z roku 1938, která po reaktivaci sloužila armádě až do roku 1999.

Pěchotní srub MJ-S 29 "Svah"

Pálava

Nejvyšším bodem Pálavy je vrch Děvín (554 m n. m.), na jehož úpatí se nachází zřícenina hradu Děvičky. Nejvýznamnější památkou střední části Pálavy je zřícenina Sirotčího hrádku, postaveného na přelomu 13. a 14. století na dvou skalních útesech. Součástí Pavlovských vrchů je i území Stolové hory (458 m n. m.), které je chráněno jako národní přírodní rezervace Tabulová, Růžový vrch a Kočičí kámen. V rezervaci rostou a žijí vzácné druhy rostlin a živočichů, např. šalvěj habešská, která se zde vyskytuje jen na jediném místě v České republice. Tradiční a turisty vyhledávanou trasou je naučná stezka Děvín. Na 15 zastaveních se návštěvníci seznámí s rostlinami a živočišnými druhy, s myslivostí a lesním hospodaření, s geologickou stavbou Pálavy, s historií a osídlením hradu Děvičky a s okolní vodohospodářskou a zemědělskou problematikou.

Tento harmonický krajinný komplex Pavlovských vrchů a údolí řeky Dyje byl v roce 1986 zapsán na listinu biosférických rezervací UNESCO.

Pálava

Lednicko-valtický areál

Lednicko-valtický areál byl vyhlášen rezervací světového kulturního dědictví UNESCO. Nachází se v něm tyto památky: Minaret – rozhledna v maurském stylu o výšce 62 m s nádherným výhledem do parku a okolí, Rybniční zámeček, Lovecký zámeček, Kaple sv. Huberta – pseudogotická kaple z roku 1885 z pískovcových kvádrů, Zámek Lednice – romantický zámek uprostřed pečlivě udržovaných zahrad a přírodního parku, po složitém vývoji se dochovala poslední přestavba v novogotickém stylu z let 1846–1858, Janův hrad (Janohrad) – jednopatrová romantická zřícenina hradu, Nový dvůr, Belvedere – klasicistní zámeček z roku 1818, Kolonáda zvaná Reistna – postavená podle vzoru schönbrunnské kolonády ve Vídni, Apollónův chrám – pochází z let 1817–1819 a byl pojmenován podle řeckého boha Apollona, Obelisk – postaven v roce 1798 na památku uzavření míru mezi Francií a Rakouskem, Lány, Tři Grácie – klasicistní kryté sloupořadí z roku 1826, Rendezvous – romantická stavba Dianina chrámu, Zámek Valtice – současnou barokní stavbu zahájil koncem 17. století Karel Eusebius z Lichtenštejna, Valtice se staly hlavním rodovým sídlem, Hraniční zámeček – klasicistní stavba z let 1826–1827 postavená na čáře, rozdělující historická území Moravy a Dolního Rakouska, Pohansko – empírový lovecký zámeček.

Lednicko-valtický areál

Dolní Věstonice

Oblast kolem Dolních Věstonic patří k nejvýznamnějším sídlištním aglomeracím starší doby kamenné v Evropě. Nachází se zde archeologická expozice věnována době lovců mamutů. Obec proslavila paleolitická soška Věstonické Venuše, objevená v roce 1925 na severním úpatí Děvína.

Dolní Věstonice

Novomlýnské nádrže

Velkým magnetem pro turisty, kteří se na Mikulovsku rozhodnou strávit letní dovolenou, jsou Novomlýnské nádrže. Na své si zde přijdou milovníci relaxačního vyžití, sportů, vodních sportů, rybolovu, ale i turistiky a cykloturistiky.

Vodní dílo postavené v 70. letech 20. století mělo vyřešit každoroční záplavy a dát větší prostor zemědělství.  Nové Mlýny tvoří tři přehradní nádrže: Mušovská, Novomlýnská a uprostřed nich Věstonická. Horní nádrž je zasvěcená rekreaci, Věstonická nádrž byla roku 1994 vyhlášena přírodní rezervací, významnou ostrůvky pro hnízdění ptáků i zastávkou pro tažné druhy ptáků, dolní nádrž slouží pro závlahu, rybolov i k rekreaci.

Novomlýnské nádrže