Pravidla pro návštěvníky jeskyní platná od 1. 8. 2021 více informací
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Jeskyně Na Špičáku

Charakteristika / Zajímavosti

SLEZSKÁ CARARRA

Mnoho zarostlých jam, skalních stěn a zapomenutých bloků, hromady kamenů a sutě svědčí o tom, že supíkovické vápence byly na mnoha místech dobývány už od středověku. Téměř bílý, hrubě krystalický vápenec, prokreslený barevnými šmouhami, vystupuje od Špičáku přes Supíkovice a Velké Kunětice až do Polska. Byl dobýván na pálení vápna i jako stavební kámen, ale zaujal především jako krásný a dobře opracovatelný dekorační kámen. Hnědá slída flogopit jej zbarvuje do hněda až fialova, zrna diopsidu do zelena (zelenavému od Supíkovic říkali kameníci „divoký mramor“ a neměli jej rádi pro jeho tvrdost a špatnou leštitelnost).

Mramor se vylamoval, a v posledním z lomů vylamuje dosud, ve velkých blocích, z nichž se tesaly ozdobné prvky staveb, reliéfy, pomníky i sochy, nebo se rozřezávaly na dekorativní obkladové či dlažební desky. Kolem poloviny 19. století jezdili formani ze Supíkovic s vápnem a mramorovými pomníky až do dnešního Maďarska, Polska a na Ukrajinu.

V roce 1901 bylo lomů na mramor jen v okolí Supíkovic a Velkých Kunětic devatenáct. V největším z nich se ročně vytěžilo až 2000 m3 kvalitních bloků. Roku 1885 byla v Supíkovicích (Saubsdorfu) založena Zemská odborná škola pro mramorový průmysl, později Odborná škola kamenická, která zanikla až s vystěhováním německého obyvatelstva v roce 1945. Škola vychovala mnoho uměleckých kameníků a šířila slávu supíkovického mramoru do celé Evropy. Podmínky pro přijetí ke studiu byly tři: ukončení obecné školy, čtrnáct roků života a tělesná způsobilost pro kamenickou práci. Vyučování bylo bezplatné a 24 žáků pobíralo stipendium 60 zlatých ročně. Krásné výrobky ze supíkovického mramoru se staly součástí řady významných evropských staveb, mezi nimi i Pergamon musea v Berlíně. Patrně nejslavnějším supíkovickým sochařem byl Josef Obeth (1874–1961), autor Priessnitzova sousoší v Jeseníku, které vytvořil v roce 1909.

Sláva supíkovického mramoru i supíkovických kameníků vydobyla Saubsdorfu přízvisko „Slezská Cararra“.

Názory návštěvníků zpřístupněných jeskyní

Hana s dcerami

12.09.21

Včera jsme navštívili vaše jeskyně a pětiletá dcera mi už na začátku říkala, že je šťastná, že jsme sem šly:-). Opravdu krásný zážitek umocňovala…

Ota

28.08.21

Dne 28.8.2021 jsme jeli s rodinou na výlet do jeskyně Balcarka. Byla to příjemně strávená hodinka v neuvěřitelně krásné jeskyni. Hezký výklad od…