Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Jeskyně Na Špičáku

Okolí

SLEZSKÁ CARARRA

Mnoho zarostlých jam, skalních stěn a zapomenutých bloků, hromady kamenů a sutě svědčí o tom, že supíkovické vápence byly na mnoha místech dobývány už od středověku. Téměř bílý, hrubě krystalický vápenec, prokreslený barevnými šmouhami, vystupuje od Špičáku přes Supíkovice a Velké Kunětice až do Polska. Byl dobýván na pálení vápna i jako stavební kámen, ale zaujal především jako krásný a dobře opracovatelný dekorační kámen. Hnědá slída flogopit jej zbarvuje do hněda až fialova, zrna diopsidu do zelena (zelenavému od Supíkovic říkali kameníci „divoký mramor“ a neměli jej rádi pro jeho tvrdost a špatnou leštitelnost).

Mramor se vylamoval a v posledním z lomů vylamuje dosud ve velkých blocích, z nichž se tesaly ozdobné prvky staveb, reliéfy, pomníky i sochy nebo se rozřezávaly na dekorativní obkladové či dlažební desky. Kolem poloviny 19.století jezdili formani ze Supíkovic s vápnem a mramorovými pomníky až do dnešního Maďarska, Polska a na Ukrajinu.

V roce 1901 bylo lomů na mramor jen v okolí Supíkovic a Velkých Kunětic devatenáct. V největším z nich se ročně vytěžilo až 2000 m3 kvalitních bloků. Roku 1885 byla v Supíkovicích (Saubsdorfu) založena Zemská odborná škola pro mramorový průmysl, později Odborná škola kamenická, která zanikla až s vystěhováním německého obyvatelstva v roce 1945. Škola vychovala mnoho uměleckých kameníků a šířila slávu supíkovického mramoru do celé Evropy. Podmínky pro přijetí ke studiu byly tři: ukončení obecné školy, čtrnáct roků života a tělesná způsobilost pro kamenickou práci. Vyučování bylo bezplatné a 24 žáků pobíralo stipendium 60 zlatých ročně. Krásné výrobky ze supíkovického mramoru se staly součástí řady významných evropských staveb, mezi nimi i Pergamon muzea v Berlíně. Patrně nejslavnějším supíkovickým sochařem byl Josef Obeth (1874–1961), autor Priessnitzova sousoší v Jeseníku, které vytvořil v roce 1909.

Sláva supíkovického mramoru i supíkovických kameníků vydobyla Saubsdorfu přízvisko „Slezská Cararra“.

Zlatý Chlum - rozhledna
Vrchol 908 metrů s 26 m vysokou kamennou rozhlednou z roku 1899 na sz. svahu ve výšce 875 metrů, postavenou Moravsko-slezským horským spolkem. V roce 1902 byla postavena v sousedství turistická chata, která v padesátých letech vyhořela. Kruhový rozhled do údolí Bělé a Staříče, na město Jeseník a na hlavní hřeben Jeseníků od Pradědu po Šerák. Oblíbené výletní místo s možností občerstvení.

Jeseník - Vodní tvrz
Během třicetileté války ji marně obléhali Švédové - obléhání připomíná několik dělových koulí v průčelní zdi. Právě zde také v roce 1622 začalo temné a kruté období čarodějnických procesů, které se rozšířily i do jiných míst ve Slezsku a na severní Moravě. Až do roku 1945 sloužila potřebám vratislavských biskupů. V letech 1970-1982 byla rekonstruována a v roce 1993 byla u vstupní brány umístěna pamětní deska hudebního skladatele K. Ditterse z Dittersdorfu. Dnes jsou v ní umístěny stálé expozice týkající se okresu Jeseník. Před tvrzí je k vidění žulový bludný kámen o váze 2,2 tuny, který pochází z jihovýchodního Švédska.

Žulová

Hrad byl postaven na konci 13. století Wüstehuby. V letech 1325-1358 náležel Haugwitzům, roku 1358 jej koupilo vratislavské biskupství a stal se sídlem biskupských purkrabí (později hejtmanů). Od 2. poloviny 15. století dávali biskupové hrad do zástavy. V 70. letech 16. století biskupem Martinem Gerstmanem vykoupen a roku 1582 pravděpodobně v renes. slohu opraven a přestavěn. V roce 1639 dobyt a později vypálen Švédy. V polovině 17. století nouzově opraveny obytné budovy hradu a kaple, v roce 1703 změněn na pivovar. Na počátku 19. století daroval biskup Hohenlohe zpustlý pivovar s celým areálem býv. hradu městu na výstavbu kostela. Pivovar a další budovy zbořeny a k zachovalé kulaté věži byl přistavěn zčásti na starších základech v roce 1810 jednoduchý klasicistický kostel. V 60. letech 19. století zasypány sklepy a odstraněny poslední zbytky hradních staveb.

Moravská cyklotrasa - Střední Morava

Rychleby; Rychlebské hory

Využijte výhody Jeseník RegionCard

Názory návštěvníků zpřístupněných jeskyní

Skupina seniorů

20.03.19

Děkujeme za příjemné vystupování a odborný výklad paní pokladní ve Sloupsko šošůvské jeskyni dne 20.3.2029. Přestoze nebylo otevřeno, snažila se nám…

Fišer A.

12.01.19

Dnes v sobotu 12.1. jsme navštívili Vaši jeskyni. Bylo to naprosto výjimečné. Paní průvodkyně Radka byla velmi vstřícná, vše nám podrobně vysvětlila…