Pravidla pro návštěvníky jeskyní platná od 1. 8. 2021 více informací
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Jeskyně Na Špičáku

Charakteristika / Historie

HISTORIE, OBJEVOVÁNÍ, ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ JESKYNĚ

Jeskyně Na Špičáku patří mezi nejstarší písemně doložené jeskyně v Evropě. Jisté je, že byla objeveny při lámání mramoru již ve středověku. Bývala čas od času používaná jako úkryt. Na začátku 19. století byla v jeskyni nalezena lidská kostra, pokládaná za pozůstatky osamělého návštěvníka, který zde zabloudil a vyhladověl.

V 80. letech 19. století na žádost německého horského spolku MSSGV jeskyně odborně prozkoumal brněnský geolog Alexandr Makowsky a roku 1885 je zmapoval vojenský topograf Johan Ripper, zeť zakladatele jesenických lázní G. Priessnitze. Jeho pozoruhodně přesná mapa byla užívána ještě ve 20. století. První zprávy o historických nápisech podal roku 1886 frývaldovský vlastivědný pracovník Adolf Kettner.

V letech 1884–1885 německý horský spolek MSSGV jeskyně primitivně upravil a zpřístupnil veřejnosti. Návštěvníci procházeli jeskyněmi s průvodcem a svítili si karbidovými lampami. Snad vysoké vstupné bylo příčinou malé návštěvnosti a spolek se posléze jeskyní zřekl. Přesto byly až do druhé světové války významným turistickým centrem. Za války byly jeskyně opět úkrytem obyvatel z okolí, i německých vojáků. Ještě počátkem roku 1947 se v nich ukrývali příslušníci organizace Wehrwolf.

V roce 1949 převzal opuštěné jeskyně Komunální podnik v Jeseníku a následně národní podnik Turista - Severomoravský kras, který je v letech 1954–1955 znovu upravil, elektricky osvětlil a doplnil o štolu nového východu. Slavnostně byly jeskyně otevřeny v květnu 1955. V roce 1994 byl přístup k jeskyni i některé části prohlídkové trasy přizpůsobeny parametrům invalidních vozíků a jeskyně se staly bezbariérovými.

HISTORICKÉ NÁPISY A KRESBY NA STĚNÁCH JESKYNĚ

jns-sir-napis.jpg

Jeskyně Na Špičáku patří mezi přírodní výtvory poznamenané mimořádným množstvím nápisů a kreseb. Zatímco v dnešní době je poškozování jeskyní nápisy nežádoucí a trestné, zachování tohoto nešvaru z historických dob je cenným pohledem do minulosti. Každý záznam, letopočet, znak či vyobrazení pomáhá nahlédnout do historie jeskyní a jejich využívání, o čemž máme často jen mlhavé informace. Epigrafické záznamy na stěnách jeskyní Na Špičáku studovali a dokumentovali odborníci už několika generací. Za nejstarší ověřený letopočet napsaný na jeskynní stěně dlouho považovali datovaný záznam z roku 1564. Následně jsou také uváděny zejména letopočty 1613, 1645, 1678, 1743, 1763 a mnoho z 19. století. Orientační archeologický průzkum nápisů v roce 2003 však odhalil zatím nejstarší letopočet z roku 1519 s pravděpodobně prospektorským symbolem. V jeskyni je však mnoho dalších nápisů a kreseb, mnohdy už nečitelných a bez udání letopočtu. Není vyloučeno, že některé jsou ještě starší.

Nápisy a kresby byly vytvářeny různou technikou. Nejběžnější jsou záznamy psané uhlem, červenou rudkou a tuhou. Používána byla také rudka hnědá, saze a několik záznamů je tesáno, ryto nebo do skály vyškrabováno. Pomineme-li nečitelné nápisy, jména a texty bez udání letopočtu, nejvíce záznamů pochází z 19. století a počátku 20. století (od roku 1885 byly jeskyně oficiálně zpřístupněny veřejnosti). Několik letopočtů je ze 17.století.

Mimořádný zájem vyvolávají kresby a piktogramy. Několikrát se v jeskyních opakuje znak dvou zkřížených šavlí a to v místech hůře přístupných. Objevuje se také symbol hornictví – zkřížená kladiva. Unikátem je nedávno zrestaurovaná renesanční malba Adorace Krucifixu a alchymistické symboly slunce (zlato) a půlměsíce (stříbro), které patří k nejstarším a po pravěkých malbách v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu jsou druhé nejstarší dochované jeskynní malby v České republice.

Názory návštěvníků zpřístupněných jeskyní

Hana s dcerami

12.09.21

Včera jsme navštívili vaše jeskyně a pětiletá dcera mi už na začátku říkala, že je šťastná, že jsme sem šly:-). Opravdu krásný zážitek umocňovala…

Ota

28.08.21

Dne 28.8.2021 jsme jeli s rodinou na výlet do jeskyně Balcarka. Byla to příjemně strávená hodinka v neuvěřitelně krásné jeskyni. Hezký výklad od…