Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Jeskyně Na Pomezí

Charakteristika / Vývoj jeskyní

VÝVOJ JESKYNÍ

jnp-pzaj-dok-043odbocka-pred-bilym-domem-2009.jpg

Jeskyně Na Pomezí jsou svým rozsahem a délkou největším krasovým systémem, vytvořeným v krystalických vápencích (mramorech) v České republice. Rozhodující pro vývoj jeskyní byla vysoká chemická čistota krystalických vápenců, příhodný sklon vrstev a značné tektonické rozpukání s několika různě orientovanými systémy puklin a zlomů. Důležitým faktorem byla také poloha těchto vápenců nad erozní bází území.

Krasové procesy, vytvářející Jeskyně Na Pomezí, začaly ve třetihorách, v období deštivého, teplého až subtropického klimatu. Prosakující vody svou korozní a erozní aktivitou rozšiřovaly trhliny ve vápencích a vytvářely první úseky puklinových jeskyní, které se postupně spojovaly, zahlubovaly, vytvářely souvislé cesty pro podzemní toky, a tak se rychleji rozšiřovaly do větších jeskynních prostor. S počátkem čtvrtohor ovlivnilo vývoj jeskynního systému také ochlazování a příchod ledových období (glaciálů). Docházelo k promrzání vápencového masivu, led v puklinách jej trhal místy až do hloubky 20 m. Ve vyšších polohách jeskyní docházelo k úplnému rozrušení vápencových vrstev a řícení bloků, které zavalovaly níže ležící prostory (např. Královský dóm, Dóm chaosu).

V jeskyních jsou známy dvě výrazné výškové úrovně. Horní patro je porušeno zvětráváním, spodní patro si zachovalo známky modelace podzemním tokem. Etážový systém dokládá, že se jeskyně vyvíjely v závislosti na zahlubování údolí potoka Vidnávky. Vytvořily se v nich vysoké puklinové chodby, které jsou na několika místech křížících se tektonických zón rozšířeny do dómovitých prostor.

K pozoruhodnostem vývoje Jeskyní Na Pomezí rovněž patří, že některé jejich formy a tvary nesou znaky známé z vysokohorských krasových oblastí. Celý proces vývoje a různorodosti jeskynních tvarů dokumentuje jejich polygenetický a polycyklický vývoj.

Jeskyně Na Pomezí nejsou izolovanou jeskyní, ale součástí dosud málo poznaného krasového systému, který prostupuje vápencovým masivem Smrčníku (798 m n. m.), v němž je dosud registrováno deset jeskyní a další byly zničeny v místním lomu při dobývání vápence.

Názory návštěvníků zpřístupněných jeskyní

Lukas

14.10.19

Dobrý den, včera jsme navštívíli jeskyni Výpustek. Prohlídka byla velice zajímavá a slečna průvodkyně Adriana velmi příjemná a pohotová. Děkujeme

Jana a Dalibor

30.09.19

27.9.2019 jsme navštívili Sloupsko-Šošůvské jeskyně. Chtěli bysme poděkovat za nevšední zážitek zaměstnancům jeskyně, zejména pak ochotné paní…