Novinky více informací
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Jeskyně Balcarka

Okolí

Jeskyně se nachází na území Moravského krasu, kde můžete navštívit celkem 5 veřejnosti zpřístupněných jeskyní – Sloupsko-šošůvské jeskyně, jeskyni Balcarku, Punkevní jeskyně, Kateřinskou jeskyni a jeskyni Výpustek.

Plánovat výlety po jejich okolí můžete i za pomoci webové verze Atlasu pro terénní výuku a outdoorové aktivity MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ autorů Ivana Baláka, Eduarda Hofmanna a kol.

Vybraná místa v blízkém okolí jeskyně Balcarka jsou popsána níže.

Propast Macocha

Propast Macocha je velmi navštěvovaným místem severní části Moravského krasu. Je součástí velmi složitého krasového systému, jehož zlomek představují Punkevní jeskyně. Propast s širokým otevřeným jícnem, jímž proniká až ke dnu denní světlo, patří k nejmohutnějším propastem tohoto typu ve střední Evropě. Její ústí se rozevírá do rozměrů 174 × 76 m. Hloubka je 138,7 m po hladinu Spodního jezírka. Ze sifonu Horního jezírka sem přitéká říčka Punkva. Po několika desítkách metrů se opět noří pod skálu ve Spodním jezírku.

Macocha je významná i z hlediska živé přírody výskytem ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů. Mezi nimi dominuje rostlina kruhatka Matthiolova (Cortusa matthiolii), která se nikde jinde v České republice nevyskytuje.

Propast Macocha

Dům přírody Moravského krasu

se nachází se v srdci Moravského krasu na Skalním mlýně - východisku pro návštěvu Punkevních jeskyní a světoznámé propasti Macocha. V návštěvnickém centru vám doporučí, jaká zajímavá známá i utajená místa Moravského krasu navštívit, poradí s plánováním pobytu i jednotlivých výletů. Prostřednictvím interaktivní expozice se můžete netradiční formou seznámit s fenomény a příběhy zdejší krasové krajiny.

Dům přírody Moravského krasu

Velká dohoda

Přírodní areál Velká dohoda je zbudován v opuštěném vápencovém lomu s historickou vápenkou. Vápenka byla postavena v roce 1928 a od té doby se příliš nezměnila. Přilehlý kamenolom byl od ukončení těžby v roce 1975 přirozeně osidlován okolní přírodou. Najdete zde např. ferratový park, který nabízí celkem 511 metrů ferrat obtížnosti A-E, lanový park pro rodiče s dětmi, lanovku, po níž se můžete proletět nad kamenolomem a další atraktivity.

Přírodní areál Velká dohoda

Holštejn

Nevelká obec se nachází na severu Moravského krasu v poloslepém údolí potoka Bílé vody a propadáním Nové a Staré Rasovny. V blízkosti se nachází i další významné jeskyně jako je např. Piková dáma, Spirálka a Holštejnská. Atraktivní dominantu obce tvoří zřícenina hradu Holštejna. Součástí hradu byla jeskyně Hladomorna s kupolovitým dómem. Jeho dno je pokryto balvany, které se zřítily ze stěn a stropu dómu. Mezi nimi bylo nalezeno množství lidských kostí a předmětů z oděvů a středověké zbroje.

Obec Holštejn

Hrad Holštejn

Rudice

Obec s železářskou a hornickou tradicí, jejíž vznik sahá do roku 1247, leží ve střední části Moravského krasu. Prapůvod osídlení zdejší krajiny spadá do období slovanské kolonizace počátkem 9. století, kdy se zde Slované usídlili jako prospektoři, uhlíři a hlavně hutníci. Jednou z nejnápadnější kulturních památek obce je větrný mlýn, zvaný též Větřák, situovaný na vrcholu kopce Tumperka. Od roku 1994 je ve mlýně otevřeno muzeum obce Rudice – expozice speleologie, mineralogie a historie hornictví a hutnictví. Součástí je i tzv. geopark s ukázkami zdejších hornin a výchozím místem naučné stezky Rudické doly.

Rudice

Naučná stezka Rudické doly

Rudické propadání

Rudické propadání leží mezi Jedovnicemi a Rudicí ve střední části Moravského krasu. Povrchový areál propadání je tvořen mohutným slepým údolím, v jehož uzávěru se otvírá aktivní ponor Jedovnického potoka. Paleoponory leží v romantickém skalním amfiteátru, lidově nazývaným Kolíbky. Jeskyně Rudického propadání jsou vytvořeny na hydrografickém systému podzemního Jedovnického potoka. Jedovnický potok se v Rudickém propadání propadá do hloubky přibližně 90 m, kde vytváří asi 13 km dlouhý jeskynní systém – druhý největší v Moravském krasu a České republice. Na své podzemní cestě míjí řadu dómovitých prostor, mezi nimiž dominuje Obří dóm, jedna z největších podzemních prostor Moravského krasu. Jeskyně je součástí stejnojmenné národní přírodní památky.

Rudické propadání

Arboretum Křtiny

Arboretum bylo založeno v roce 1928 profesorem tehdejší Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně Augustem Bayerem. Rozloha arboreta je 23 ha, zabírá louky kolem potoka, přilehlé části lesních svahů a součástí je i rybník. Evidováno je zde na 1000 taxonů dřevin, z toho je přes 200 druhů, kříženců a kultivarů vrb, což je jedna z rarit této unikátní sbírky. Nejvzácnější dřevinou, se kterou se studenti i návštěvníci mohou seznámit je pajehličník přeslenitý (Sciadopitys verticillata), pocházející až z dalekého Japonska. Pro poučení je k dispozici naučná stezka Domácí dřeviny.

Arboretum Křtiny

Lesnický Slavín

Lesnický Slavín je krajinářsky stylizovaný soubor památníků, upravených studánek, arboret a palouků rozmístěných v lesích kolem Adamova v obvodu Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny (ŠLP Křtiny) – účelového zařízení dnešní Mendelovy univerzity v Brně. V současné době se v Lesnickém Slavínu nachází přibližně 70 objektů. Jde o stavby budované jako připomínky význačných lesníků, kteří se zasloužili o lesní hospodaření v dané oblasti (R. Haša, J. Konšel, J. Opletal, A. Zlatník aj.). Dále jsou zde památníky věnované umělcům, jejichž dílo je spojeno s oblastí Moravského krasu nebo s přírodou obecně (S. K. Neumann, R. Těsnohlídek, K. H. Mácha, L. Janáček, S. Lolek, J. Mánes aj.). Řada památníků a studánek je věnována i samotné přírodě a zvěři (studánky Prosba lesa nebo Ptačí svatyně, památníky Pocta Půdě, Pocta Vodě a Památník Stromů).

Lesnický Slavín

Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny MENDELU o estetice lesa a Lesnickém Slavíně

Křtiny

Obci dominuje barokní chrám Panny Marie a zámek, bývalá kněžská rezidence. Křtiny jsou jedním z nejstarších a nejpamátnějších poutních míst na Moravě. Jméno obce je odvozeno od slova „křít“, protože v blízkém Křtinském údolí byli údajně pokřtěni pohané po příchodu křesťanství do Čech. První písemná zpráva o Křtinách je v listině papeže Řehoře IX. z roku 1237, kdy se uvádějí jako majetek premonstrátského kláštera v Zábrdovicích. Základem dnešní poutní tradice se stala kamenná gotická socha Madony (dnes umístěná na hlavním oltáři), podle lidového podání nalezená v křoví či kvetoucím kaštanu v nedaleké obci Bukovinka.

Chrám Panny Marie je největší stavbou architekta Jana Blažeje Santiniho, jednoho z největších a nejoriginálnějších tvůrců evropského baroka. Před výstavbou dnešního chrámu zde stávaly dva středověké kostely. Starší, poprvé připomínaný v roce 1299, druhý gotický v 15. století. Oba kostely byly kolem roku 1650 přestavěny a zvětšeny. Výstavba celého poutního komplexu byla etapovitá a zahrnovala kněžskou rezidenci, kapli sv. Anny a vlastní chrám. Pod kostelem se nachází krypta s kostnicí, jejíž existence byla pozapomenuta a znovu objevena při rekonstrukci kostela. O nádherný interiér chrámu se podělili přední umělci své doby. K výzdobě interiéru byly využity pestrobarevné křtinské vápence. Od 70. let prochází chrám dosud nejrozsáhlejší rekonstrukcí. V současné době požádalo brněnské biskupství pro tuto mariánskou svatyni o udělení význačného titulu "Basilika minor". Poutě jsou od jara do podzimu, farní úřad vydává každoročně poutní kalendář.

Městys Křtiny

poutní místo kostel Jména Panny Marie

Názory návštěvníků zpřístupněných jeskyní

Marian H.

04.10.20

Dobrý den, dnes 4. 10. 2020 jsem navštivil jeskyně Na Pomezí. Náš zážitek byl však poloviční, protože v části trasy nefungovaly světla. Výpadek se…

Michaela

30.09.20

V Javoříčských jeskyních jsme byli 12.9. na první ranní prohlídce. Ráda bych poděkovala panu průvodci, který byl ochoten přizpůsobit podobu prohlídky…