Parkoviště je v obci Javoříčko. Vzdálenost z parkoviště k jeskyním je po cestě lesem (asi 900 m) do kopce (asi 70 m převýšení) po 90 ti schodech.

U provozní budovy Javoříčských jeskyní jsou lavice se stoly k posezení a stánek se suvenýry, kde se prodávají chlazené nápoje. Automat pak nabízí nápoje teplé.

.

.

.Pro cyklisty jsou u provozní budovy Správy Javoříčských jeskyní stojany.
Správa jeskyní za kola nenese odpovědnost

.

V jeskyni je průměrná teplota 7-8 °C a 99 % relativní vlhkost. Dlouhá trasa trvá cca 60 a krátká cca 40 minut.

Návštěvníci vstupují umělým vchodem do Suťového dómu. Mohutná prostora s rozlohou 2000 m² souvisí s propastí Zátvořice a má překrásnou bohatou krápníkovou výzdobu. Zvláště stropní část je působivá lesem stalaktitů různých forem a velikostí. Dno pokrývá balvanitá suť, kde je možno spatřit sněhobílé nátekové kupy. Ze Suťového dómu ústí propast Lví jáma, jejíž celková hloubka je 60 metrů. Prohlídková trasa pokračuje překrásně zdobenou vysokou chodbou do impozantního Dómu gigantů. Podlouhlé prostoře dominují přes 4 metry vysoké stalagmity a stěna zdobená sintrovými náteky, tzv. Niagarský vodopád. Krásný pohled na dóm Gigantů skýtá visuté schodiště, které návštěvníky zavede do Pohádkových jeskyní. Chodby menších rozměrů však zdobí neméně bohatá krápníková výplň. V Pohádkových jeskyních je možné spatřit např. tenké brčkovité stalaktity, kulovité, tzv. sférolitické stalaktity a unikátní průsvitný útvar „Záclona". Chodba Pohádkových jeskyní vede do Svěcené díry, kde končí krátká prohlídková trasa. Dlouhá prohlídková trasa pokračuje přes tzv. Panenskou jeskyni do tří na sebe navazujících chodeb Jeskyní míru: chodby Špraněcké, Vojtěchovské a Březinské. Tyto prostory mají již odlišný charakter. 1-4 metry široké a místy až 10 metrů vysoké chodby mají také bohatou krápníkovou výzdobu. Typickou krápníkovou formou Jeskyní míru jsou excentrické krápníky, tzv. heliktity, které je možné spatřit zvláště ve stropních částech chodeb. Chodba se lomí v Závrtovém dómu, kde se prostory rozvětvují různými směry. Podle jedné teorie zde docházelo k dávnému soutoku potoků Špraňku a Javořičky, forma některý prostor však ukazuje spíše na rozvodí. Pravděpodobně tu asi docházelo k oběma hydrografickým variantám v různých vývojových fázích jeskyně. Kolem útvaru U koně a odbočky k Černé propasti projdou návštěvníci do uměle proražené výstupní štoly.