Hýlačka - rozhledna

Na vrcholu Hýlačka (525 metrů) dřevěná krytá šindelem rozhledna, svým tvarem připomíná husitskou hlásku. Navrhoval ji profesor Theodor Petřík pro táborský Klub československých turistů. Rozhledna je vysoká 18 metrů, je přístupná veřejnosti již od roku 1920. V den otevření 4. června 1920 na ní zavítalo 548 návštěvníků. Částečný výhled.

Choustník

Čtyřhranná 18 metrů vysoká věž hradu upravená na rozhlednu. Rozsáhlý výhled při dobré viditelnosti i na Šumavu a Brdy. Rozhledna s možným přístupem.

Kámen

Hrad prvně zmíněn roku 1316. Za Jindřicha z Ziegelhainu byl v letech 1356 - 1366 hradní palác přestavěn. Kolem roku 1523 koupil Kámen Petr Malovec a jeho rod vlastnil hrad přes 200 let. Roku 1673 jej dal Jan Kryštof Malovec zcela přestavět v barokní zámek. Po Malovcích přecházelo panství do vlastnictví různých majitelů, z nichž stojí za zmínku především svobodný pán Václav Enis, který v letech 1860-1870 provedl poslední podstatnou úpravu sídla a dal mu romantickou podobu, v níž se zachovalo dodnes
Nejstarší částí je neomítnutý věžový palác protáhlého lichoběžníkového půdorysu v nejvyšší části areálu. K němu přiléhalo na východě obdélné nádvoří, obestavěné ještě ve 14. století obytnými budovami. Přístup k němu vedl věžovitou branou v sv. rohu nádvoří, v místech dnešního vstupního barokního schodiště. Původně tu byl padací most. Jednotlivé gotické trakty byly postupně zcela přestavěny barokně. V témže období vznikly také přístavby schodišť a pavlačí na nádvoří a byly upraveny vnější fasády. Pseudogotická úprava 19. století (nová okna, cimbuří a další detaily) ovlivnila ráz jádra hradu i jeho opevnění, hradní brány i předhradí s pivovarem. Místnosti v přízemí a sklepy si částečně zachovaly původně gotické klenby. Většina sálů má barokní úpravu s dílčími zásahy pseudogotickými. V 1. patře severního křídla se zachovaly zbytky stropů a jejich malířské výzdoby z doby kolem roku 1670. Západní gotický věžovitý palác charakterizuje jednoduché řešení prostoru. Zařízení zámku pochází vesměs z 19. století. Výrazným detailem jsou zejména pseudogotická kamna v rytířské síni v jižním traktu. Ve vstupní části je historická expozice - muzeum jednostopých vozidel.

Tábor

Hrad postaven v 2. polovině 14. století pány z Ústí. Na přelomu 15. a 16. století zničena jeho severní část, značně poškozen požárem v roce 1532. Roku 1613 západní a jižní část přestavěna na pivovar a roku 1860 zbořena východní část a zbylé budovy přizpůsobeny rozvíjející se průmyslové výrobě. Název Kotnov nese hrad od 16. století.
Hrad měl čtyřúhelníkový půdorys s jednou stranou obloukovitě vypnutou, patrně se čtyřmi věžemi v nárožích a pátou hranolovou ve východním křídle; byl obklopen mohutnými příkopy vytesanými zčásti ve skále. Mnoho se z tohoto rozsáhlého sídla nezachovalo: válcovitá věž na jv. straně, z jz. věže křížové klenby v přízemí a část ostění portálu v 1. a ve 4. patře, konzoly arkýře a na západní straně zbytky zdí někdejšího paláce. Přímo k parkánové zdi hradu přiléhá jediná zachovaná brána táborského opevnění - Bechyňská.