CHÝNOVSKÝ KRAS

je rozlohou nevelké krasové území vázané na souvrství krystalických vápenců chýnovsko-ledečského pruhu tzv. pestré skupiny hornin geologické oblasti moldanubika. Leží na jihozápadním okraji Českomoravské vrchoviny v Pacovské pahorkatině poblíž města Chýnova. Vápence jsou zde společně s amfibolity uloženy v okolních dvojslídných pararulách a celé pásmo je rozděleno do několika menších bloků. Tak lze mimo Chýnovskou jeskyni pozorovat krasové jevy též v okolí obce Věžná, v údolí Josafat, a zejména u Velmovic.

CHÝNOVSKÁ JESKYNĚ

• 

• Leží v jižním úbočí Pacovy hory (589 m n. m) poblíž Dolních Hořic, 2 km severovýchodně od města Chýnova.

• Je složitým krasovým systémem, vytvořeným v hrubozrnných krystalických vápencích a částečně i v nekrasových horninách amfibolitech, převážně korozní činností vod podzemního toku.

• Postrádá klasickou krápníkovou výzdobu, je však naprosto unikátní svéráznou modelací jeskynních prostor a mimořádně pestrým zbarvením stěn a stropů.

• Je významnou geologickou a mineralogickou lokalitou.

• Je největším přírodním zimovištěm netopýra řasnatého v Evropě.

• Objevena byla roku 1863 při těžbě vápence v jednom z bývalých selských lomů a od roku 1868 je první veřejnosti zpřístupněnou jeskyní na území Čech a Moravy; dodnes je zachován původní romantický ráz jejího zpřístupnění.

• Celková délka dosud objevených částí činí 1400 m s výškovým rozdílem (denivelací) 74 m; téměř čtvrtina známých chodeb jeskyně je trvale zatopena vodou.

• Délka návštěvního okruhu je 220 m s převýšením 42 m, průměrná doba prohlídky je 45 minut.

• Teplota vzduchu na turistické trase je 5-9 °C, vlhkost 96-100 %; v některých nepřístupných prostorách teplota v zimním období klesá až pod mrazu.

• V roce 1992 byla zařazena do kategorie národní přírodní památka.