Voda vytvořila KRAS KRKONOŠ A KRKONOŠSKÉHO PODHŮŘÍ v průběhu milionů let v poměrně malých tělesech krystalických vápenců a dolomitů nacházejících se v mocném souvrství fylitů a dalších přeměněných hornin tzv. krkonošsko-jizerského krystalinika. Série nevelkých krasových těles zde vystupuje na zemský povrch ve dvou nesouvislých pruzích západovýchodního směru.
Jeskyně v nich byly nalezeny zejména v okolí Železného Brodu, Bozkova a Jesenného, Poniklé, Vrchlabí, Svobody nad Úpou a Horních Albeřic, severněji pak ještě v okolí Rokytnice nad Jizerou a Strážného. Největší z nich jsou Bozkovské dolomitové jeskyně.

BOZKOVSKÉ DOLOMITOVÉ JESKYNĚ

• se nacházejí na severním okraji obce Bozkov ve svahu plošiny Na Vápenci (485 m n. m.),
• vznikly silnou korozivní činností podzemní vody v čočkovitém tělese vápnitých dolomitů, metamorfovaných a místy
  silně prokřemenělých,
• tvoří dva poměrně samostatné systémy jeskynních chodeb a síní, které byly při zpřístupňování propojeny průkopy
  a dlouhou štolou,
• jsou v nejnižších částech trvale zaplaveny vodou vytvářející podzemní jezera, největší v Čechách,
• jsou unikátní také neobvyklým rozsahem selektivní koroze stěn a stropů a ojedinělými formami těchto útvarů,
• jsou celkovou délkou dosud objevených prostor - 1060 m, s výškovým rozpětím (denivelací) 43 m - nejdelšími dolomitovými jeskyněmi v České republice,
• mají 350 m dlouhý veřejnosti zpřístupněný okruh s dobou prohlídky 45 minut,
• mají teplotu vzduchu 7,5-9 °C, vlhkost 96-100 % a teplotu vody v jezerech 8 °C,
• byly v roce 1999 prohlášeny národní přírodní památkou.

DOLOMIT (vápnitý dolomit)
je karbonátová (uhličitanová) hornina tvořená směsí minerálů kalcitu (CaCO₃) a dolomitu (CaMg(CO₃)₂ ). Vznikla přeměnou usazených vápencových hornin dávných moří za přínosu hořčíku (Mg). Dolomitové těleso v Bozkově bylo v průběhu opakovaných horotvorných procesů navíc postiženo silným prokřemeněním.