Resort životního prostředí
Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká geologická služba - Geofond www.geofond.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České republiky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České republiky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Zbrašovské aragonitové jeskyně

Zbrašovské aragonitové jeskyně leží v malebném údolí řeky v lázních Teplicích nad Bečvou. Jde o jedinečný jeskynní systém evropského…

Více informací

Vedoucí: Barbora Šimečková
753 51 Teplice nad Bečvou 75
+420 581 601 866 zbrasov@caves.cz
49° 31' 54.3"N; 17° 44' 45.0"E

Zobrazit mapu

Trasy a ceny

50-60min
14,2 °C
99%
Kompletní ceník

Vstupné

  • Plné

    110,- Kč

  • Snížení

    80,- Kč

  • Dětské

    60,- Kč

Popis

Návštěvníci dnes sestupují do podzemí přímo z provozní budovy po schodišti strmou, zpočátku uměle proraženou štolou, do hloubky asi 16 metrů. Pokračující horizontální chodba, jejíž zvláštní modelace stropu i bočních partií jednoznačně dokládá působení hydrotermálních vod, vede k propástce s mimoúrovňovým křížením prohlídkové trasy. Po mostě vede cesta k prvnímu zastavení v Zasedací síni, kde nápadný skalní blok připomíná řečnický pult. Tato i následující partie jeskyní jsou již názornou expozicí hydrotermálního krasu. Koblihová síň s pamětní deskou objevitele Josefa Chromého byla pojmenována podle zlatavých sférických útvarů na stěnách, vskutku podobných koblihám. V části zvané U Antoníčka se kromě „koblihů“ nachází i další typ hydrotermální výzdoby – kuželovitý raftový stalagmit. Sám „Antoníček“ je kamenný výčnělek v podobě postavičky a návštěvníci si jej jako jediný útvar v jeskyních mohou pro štěstí pohladit. Pod následujícím schodištěm se otevírá pohled do první velké prostory – Gallašova dómu. Nese jméno hranického rodáka, lékaře, lidumila a spisovatele Josefa Heřmana Agapita Gallaše (1756 – 1840). Při vstupu lze také nahlédnout do propasťovité Prokopovy kaple. Tuto jeskyni, stejně jako nejnižší partie Gallašova dómu, zaplňuje neviditelné „plynové jezero“ s trvale vysokou koncentrací oxidu uhličitého.

Za Gallašovým dómem, na křižovatce chodeb U Vodopádu, zdobí stěny klasická krápníková výzdoba se sintrovými náteky a stalaktity. Za nimi pokračuje labyrint chodeb do nezpřístupněných částí jeskyní.

Návštěvní trasa pokračuje do Křtitelnice – prostory pojmenované podle dutiny ve stěně, vytvořené skapávající vodou. Zde je na přemístěných raftových stalagmitech demonstrována původní představa o jejich vzniku. Voda, přiváděná středem stalagmitu, z jeho vrcholu vytéká nebo vystřikuje jako gejzír. Předpokládalo se, že stalagmity vznikaly přirůstáním kalcitových vrstev právě v místech, kde minerálka z přívodního středového kanálku vytékala do jeskynní prostory. Podle této teorie byl dříve do odborné terminologie zaveden také název útvarů „gejzírové stalagmity“ (nyní raftové). Dosud však žádný činný "gejzírový" stalagmit ve Zbrašovských, ale ani v jiných jeskyních nebyl nalezen. Proto existují i novější teorie o vzniku těchto kuželovitých stalagmitů. Jsou uvedeny v kapitole o krápníkových a minerálních výplních.

Za síní Křtitelnice se v postranním výklenku nachází největší trs jehlicovitých krystalů bílého aragonitu – Ježek. Za ním chodba ústí do největší prostory Zbrašovských jeskyní – Jurikova dómu. Sem sestoupili poprvé v roce 1913 objevitelé, a to 42 m hlubokým komínem z povrchu. Dóm dostal jméno podle rajhradského mnicha Jurika, který roku 1169 údajně založil město Hranice. Svažuje se do nejnižší partie, nazývané Tunel, která je po většinu roku zaplněna oxidem uhličitým, stejně jako sousední Jeskyně smrti. Na dně Tunelu stojí tři raftové stalagmity, které sem byly již na počátku zpřístupňování přeneseny z jiných prostor, nad nimi ze stropu splývají pozoruhodné stalaktity s kalcitovými výrůstky, podobnými jinovatce. Ve stropě Jurikova dómu vystupuje skalní kulisa zvaná Opona, hustě porostlá bílými jehličkami a keříčkovitými agregáty minerálu aragonitu. Po desetiletích návštěv se však na nich začaly objevovat negativní změny, které jsou dnes předmětem výzkumu a pokusů o záchranu. Na nepatrných nečistotách, zanesených vzduchem na krystaly aragonitu, totiž parazitují mikroskopické plísně a bakterie, které pomalu rozrušují tyto vzácné a křehké útvary.

Návštěvníci projdou Jurikovým dómem pod Velkým komínem, okolo jeskyně U Krokodýla a skupiny raftových stalagmitů zvané Turecký hřbitov, do nově vyražené, 80 m dlouhé spojovací štoly. Byla vybudována při rozsáhlé rekonstrukci jeskyně v letech 2002 – 2005 a díky ní se návštěvníci již nemusejí vracet toutéž trasou nazpět. Štola prochází několika nově objevenými jeskyňkami s výraznou modelací stropů, kalcitovou výzdobou a geologicky pozoruhodnými sedimentárními výplněmi. Vychází pod mostem v propástce na Křižovatce, odkud vede schodiště do nejníže položených prostor návštěvní trasy. Následuje Veselá jeskyně, nevelká prostora s pozůstatky třetihorních mořských usazenin, dokladovaných výskytem zkamenělých schránek hřebenatek.

Poslední zpřístupněnou přírodní dvoranou Zbrašovských aragonitových jeskyní je Mramorová síň. Na objevitele zde zapůsobily výrazné, mramor připomínající struktury kalcitových a aragonitových povlaků na tmavších vápencových stěnách. Prostora vznikla postupným řícením stěn a stropů, což dokládají mohutné balvany a sutě na jejím dně. V síni se příležitostně konají také koncerty komorní hudby a výstavy výtvarných děl. Odbočka odtud vede do veřejnosti nepřístupné, trvale zaplyněné Bezejmenné jeskyně. Ryska na tabulce, umístěné před vstupem do východové štoly, dokládá výšku hladiny řeky Bečvy, která zaplavila jeskyně při katastrofálních povodních v červenci roku 1997. Návštěvní trasa končí na nábřeží řeky Bečvy v těsné blízkosti Kropáčova pramene kyselky.

Názory návštěvníků

Luděk

09.09.17

Kolem netopýrů a možného nakažení vzteklinou vzniká možná až zbytečná hysterie, kdo se bojí případné nákazy, tak ať jeskyně nenavštěvuje ( své…

Pavla

28.08.17

Dobrý den, reaguji na odpověď na můj dotaz z 16.8.2017 týkajícího se možné nákazy vzteklinou od netopýrů v jeskyních. Chtěla bych Vám poděkovat za…