další instituce resortu ŽP  
Správa jeskyní ČR CZ PL EN RU DE
Javoříčské jeskyně
Spustit virtuln prohldku

Hrad Bouzov hrad@hrad-bouzov.cz
V pramenech je hrad doložen počátkem 14. století, kdy patřil rodu pánů z Bouzova. V polovině století přešel majetek na Vildenberky a ti je prodali markraběti Joštovi. Roku 1396 postoupil Jošt Bouzov svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu. V rukou pánů z Kunštátu zůstal pak s kratšími přestávkami až dokonce 15. století Z nich za pozornost stojí Viktorin, otec Jiřího z Poděbrad. Od něho hrad získal Zdeněk Kostka z Postupic. Po Zdeňkově smrti bylo panství těžce postiženo. Vzchopilo se znovu za Haugwitzů z Biskupic, po nalezení ložiska železné rudy. Z dalších majitelů se připomínají Podstatští z Prusínovic, Jan Bergr z Bergu a Fridrich z Oppersdorfu. Za třicetileté války se stal Bouzov císařskou pevností a vězením pro švédské zajatce. Po skončení bojů koupila panství Eugenie Podstatská z Prusínovic. Její syn František Josef z Hodic však roku 1696 hrad prodal řádu německých rytířů, kteří tu pak sídlili až do roku 1939. Jejich velmistr arcivévoda Evžen přistoupil koncem 19. století k přestavbě hradu podle plánů mnichovského prof. G. Hauberissera.

Parkem se projde k 1. bráně a 1. hradbě s dřevěným ochozem a kulatými baštami. Za branou se stáčí cesta po mostě přes hradní příkop. Jeho vnitřní stranu lemuje patrová obytná budova předhradí. Uprostřed se tyčí hranatá pětipatrová věž. Kamenný most na mohutných pilířích vede k hranaté věži s 3. branou. Na obě strany od ní stojí obytné budovy s vysokými prejzovými střechami. Na levé straně Alžbětino křídlo vrcholící štíhlou věží kaple, na pravé straně tzv. Oppersdorfský trakt, k němuž se přimyká z druhé strany nejstarší část hradního paláce. Z nádvoří vede slavnostní šnekovité schodiště do spojovacího křídla. V něm je přijímací sál s mohutným středním sloupek nesoucí klenbu. V přilehlém severním křídle je rytířská síň, pro svou výzdobu zvaná také erbovní, z bohatými řezbami, nástěnými malbami a mohutným krbem. Řezby zdobí i sousední zasedací síň s kazetovým stropem a hodnotnými doplňky kovářskými a zámečnickými. Knížecí pokoje východního paláce se zachovaly v původní podobě. Plochy stěn přijímacího pokoje zdobí znaky velmistrů. Ložnice, vytapetována rudým brokátem, je zařízena stylovým nábytkem vrcholného baroka, jemuž dominuje nádherné lůžko. Komplex doplňuje pracovna, pokoj sluhy, lovecká síň a ohřívárna jídel. Obdobný celek tvoří pokoje velmistrovy matky v tzv. Alžbětině křídle. Pracovna je vybavena původním barokním nábytkem z bohatými intarziemi, nábytek v ložnici je novější a pochází ze Španělska.

Hrad Cimburk
Hrad byl založen před rokem 1308 Ctiborem z Lipnice později se v držení vystřídala řada známých rodů, např. ve 14. století páni z Lipé, počátkem 15 století markrabí Jošt a posléze páni z Boskovic. Roku 1645 obsazen císařskou posádkou, která jej značně zpustošila, poté chátral a roku 1766 byl již úplně opuštěn.
Hrad Cimburk (zvaný též Trnávka) se skládal ještě z předhradí, kde se dochovala velká část hradby s branou a kruhovou baštou.

Úsov - gotický hrad a zámek
Nejstarší zpráva o Úsovu je z roku 1260. Na místě dřevěného hrádku postavil patrně Jiljí ze Švábenic kamenný hrad. Hrad byl založen na půdorysu nepravidelného oválu, hradební zeď zesílena několika okrouhlými věžemi; jednalo se o typ francouzského kastelu (i když částečně deformovaný). Počátkem 15. století byl v markraběcím majetku, od roku 1416 tu vládli Jenštejnové, za nichž vznikly všechny gotické stavby, dodnes zachované. Páni z Boskovic (od roku 1513) rozšířili hrad o renesanční stavby. Sňatkem získali Úsov Lichtenštejnové (1597-1945). V r. 1643 hrad vypálili Švédové, po třicetileté válce byl nouzově opraven, ale až koncem 17. stol. byl v hradním areálu vybudován barokní zámek, pravděpodobně podle projektu D. Martinelliho. Zámek však nebyl sídlem majitelů, pouze centrem panství. Kolem r. 1900 tu bylo lovecké a lesnické muzeum.

Do zámku se vstupuje z jz. strany po zděném mostě (původně zřejmě padacím) přes hluboký hradní příkop. Hlavní zámecký palác je třípatrový, obdélného půdorysu, má bosovaná nároží a jeho čelní a boční průčelí člení jen kordónové římsy a okna. Most ústí do půlkruhového portálu v bosovaném rámu a průjezdem s křížovou klenbou se vchází do nádvoří nepravidelného tvaru a nestejné výšky terénu. K dvornímu zámeckému průčelí je přistavěn rizalit, do něhož D. Martinelli vložil monumentální schodiště; navrhl rovněž zámecké portály. Barokní zámek byl vestavěn do středověkého hradu, mezi věže gotického opevnění. Na levé straně zámku vstupuje z průčelí jedna z válcových věží. Původně gotický hrad nebyl výstavbou zámku dotčen a více než půlkruhem uzavírá nádvoří areálu. Vévodí mu válcová věž, dole s hladomornou, ukončená barokní cibulí s lucernou. Vnější opevnění bylo zesíleno dalšími věžemi, ochozy hradby jsou dosud kryty šindelovou ochrannou stříškou. Na místě hradního paláce stojí nyní přízemní budova s reliéfem štítonoše a letopisem 1487, při hradbě pak další stavby. Vnitřní prostory hradu jsou prázdné. Stěny zámeckého schodiště pokrýval rozsáhlý soubor paroží a parůžků spárkaté zvěře. Zajímavostí loveckého salónu byl nábytek z kořenového dřeva a obrazy J. J. Hamiltona.
Bezbariérový přístup do části zámku a parku.

 
Copyright © Správa jeskyní ČR | napište nám | mapa stránek | design by virushka | created by ONESOFT s.r.o.